Zemský okres Jablonec nad Nisou

Německý zemský okres Jablonec nad Nisou (německy Landkreis Gablonz an der Neiße) existoval v letech 1938 až 1945.

Pečeť městského úřadu v Jablonci nad Nisou z roku 1906
Administrativní mapa Říšské župy Sudety

K 1. lednu 1945 zahrnoval šest měst:

a dalších 29 obcí. K 1. prosinci 1930 měl jablonecký okres 113 464 obyvatel, dne 17. května 1939 jich bylo 98 006 a dne 22. května 1947 byl počet osob 67 373.

Historie správy okresu

Československo a německá okupace

Před Mnichovskou dohodou z 29. září 1938 patřily okresy Jablonec nad Nisou a Semily k Československu.

Když ve dnech 1. - 10 října 1938 německá vojska obsadila Sudety, okresy Jablonec nad Nisou a část okresu Semily poté nadále nesly dřívější německá (rakouská) označení Gablonz an der Neisse a Semil. Politický okres Jablonec nad Nisou zahrnoval soudní okresy Jablonec nad Nisou a Tanvald. Ta část okresu Semily, která byla poněmčena – bez okresního města – zahrnovala obce a části obcí soudních okresů Železný Brod (Eisenbrod) a Vysoké nad Jizerou (Hochstadt), které byly začleněny do Německé říše. Od 20. listopadu 1938 se politické okresy Jablonec nad Nisou a Semily nesly ozančení „Landkreis“ a byly podřízeny náčelníkovi vojenské správy, generálplukovníkovi Waltheru von Brauchitsch.

Německá říše

Dne 21. listopadu bylo území okresu Jablonec nad Nisou a části okresu Semily formálně začleněno do Německé říše a spadalo pod správní obvod Sudetoněmeckých území pod řížením komisaře Konrada Henleina.

Správním sídlem bylo město Jablonec nad Nisou.

Od 15. dubna 1939 vstoupil v platnost zákon o struktuře správy v Říšské župě Sudety (něm. Reichsgau Sudetenland), zvaný též "Sudetský zákon" (něm. Sudetengaugesetz). Poté se okresy Jablonec nad Nisou a Semily (část) staly součástí Říšské župy Sudety a byly přiděleny novému vládnímu obvodu Ústí nad Labem/Aussig.

V letech 1939-1945 byl radním pro Jablonecký okres Rudolf Kriele (1900-1973)

K 1. květnu 1939 v Sudetech proběhla reorganizace částečně rozdělených okresů, po níž Okres Jablonec nad Nisou zůstal ve svých předchozích hranicích, přibyla však k němu zbývající část semilského okresu. Kromě toho byly do jabloneckého okresu začleněny některé další obce nebo části obcí:

  • části obce Frýdštejn (Friedstein - část) z okresu Turnov, součásti Německé říše,
  • obce Harrachov (Harrachsdorf), Paseky (Pasek) a Olešnice (Woleschnik) z okresu Jilemnice (Starkenbach),
  • obec Milíře (Kohlstadt) v obci Jeřmanice (Hermannsthal) v okrese Liberec/Reichenberg,
  • obec Malá Jizera (Klein Iser) v obci Bílý Potok (Weißbach) v okrese Frýdlant/Friedland.

Tento stav zůstal až do konce druhé světové války. Po roce 1945 bylo území včleněno opět do Československa a od roku 1993 do samostatného Česka.

Místní názvy

Nadále platila předchozí místní jména, a to v německo-rakouské verzi z roku 1918.

V roce 1942 došlo k těmto územním změnám:

  • Sloučení obcí Antoniwald, Josephsthal, Markt a Unter Maxdorf za vzniku nové obce Iserwald,
  • Sloučení města Schumburg an der Desse (okres Swarow) a obcí Groß Hammer, Markt, Haratitz, Markt a Plaw za vzniku nové obce Großhammer (Jizerské hory),
  • Sloučení měst Schumburg an der Desse ( bez okresu Swarow) a Tanvald za vzniku nového města Tanvald (Jizerské hory).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Landkreis Gablonz an der Neiße na německé Wikipedii.

Související články

Externí odkazy
  • Michael Rademacher: Landkreis Gablonz an der Neiße. Online-Material zur Dissertation. In: treemagic.org. 2006; abgerufen am 1. Januar 1900. 
  • Landkreis Gablonz an der Neiße Verwaltungsgeschichte und die Landräte auf der Website territorial.de (Rolf Jehke), Stand 31. August 2013.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.