Žemlovka
Žemlovka (také zemlbába, související s německým Semmelbaba) je sladký nákyp, který se připravuje z jablek a bílého pečiva (nejčastěji rohlíků nebo veky), namočeného do oslazeného mléka, případně vajec.
| Žemlovka | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Místo původu | Česko |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Místo nejčastěji používaných jablek lze použít také hrušky. Jedná se o pokrm, který je tradiční součástí české kuchyně a často je podáván ve školních jídelnách nebo jídelnách závodního stravování.
Příprava: Bílé pečivo se nakrájí a namočí do mléka, do kterého se přidá cukr, vanilkový cukr a případně vajíčka. Do máslem vymazaného pekáče se pak klade střídavě vrstva pečiva namočeného v mléce a vrstva nastrouhaných nebo nakrájených jablek, přičemž poslední vrstva je tvořena v mléce máčeným pečivem. Ovoce se posype cukrem, vanilkovým cukrem, mletou skořicí, případně rozinkami. Peče se, dokud se nevytvoří zlatavá kůrka. Žemlovka se podává teplá, ale lze ji jíst také studenou.
Ve stravovacích zařízeních se podle někdejších celostátních československých norem podávala jablková žemlovka (ČSN 19603) a tvarohová žemlovka (ČSN 19604).[1]
Krajové názvy
- Bublanina – na některých místech v Podkrkonoší je název bublanina používán pro žemlovku s třešněmi, ale i pro třenou buchtu s třešněmi, která je nazývána bublaninou ve zbytku Česka.
- Semlbába, zemlbába – tento název vznikl pravděpodobně z německého slova "semmel" (houska, žemle) a lidového označení pro nákyp nebo pečivo "bába". V 19. století byl pokrm v kuchařkách označován jako žemlová bába.
- V pořadu Česká soda se objevil i termín Zemlgroßmütter, zde šlo ovšem o žertovný, doslovný překlad.[1]
Reference
- Žemlovka? Zemlbáby neskončily v propadlišti dějin. Stále chutnají s jablky, tvarohem, z vánočky [online]. Maková panenka, 2020-11-13 [cit. 2020-11-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žemlovka na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo žemlovka ve Wikislovníku