Zemanova kavárna a cukrárna

Fasáda kavárny před rekonstrukcí

Historie budovy je spjata s cukrářem Josefem Sedláčkem (?–1945), který provozoval od 20. listopadu 1906 cukrárnu na adrese Josefská 2 v budově Huga Ftáčníka,[2][3][4][pozn. 1] a dodával cukrovinky také do kavárny Alcron v Hotelu Padowetz.[5] V letech 1933 až 1936 si společně se svým bratrem Vilémem nechal Sedláček hned vedle postavit vlastní dům s výrobnou v suterénu, kuřárnou v mezipatře, cukrárnou v přízemí a kavárnou v prvním patře a dalšími čtyřmi patry obytných prostor.[6][7][8] Budovu mu navrhl brněnský architekt židovského původu Vítězslav Korn ve funkcionalistickém stylu, vzhled interiéru navrhl Karel Růžička.[9][7] Růžička byl autorem také interiéru kavárny Bellevue a interiéru parfumerie a Dorotíkovy cukrárny v Domě Convallaria.[10][11][12][13] Podnik označovaný v reklamě jako cukrárna a tea room či nejrozsáhlejší, nejelegantnější a nejmodernější toho druhu, otevřel 30. ledna 1937.[14] Z počátku podnik nabízel nejjemnější druhy tuzemských i švýcarských čokolád, bonbonů, kakaa či teplou čokoládu, kakao a čaj,[15] později se z něj stala cukrárna a kavárna provozovaná i syny Sedláčka.[16] Po druhé světové válce byl podnik Sedláčkovi zabaven kvůli údajné kolaboraci s Němci a později znárodněn, přičemž národním správcem firmy byl Vladimír Píža.[7][17][18][19] Žena, bratr a děti Josefa Sedláčka po válce emigrovali do Německa.[6] V roce 1948 se podnik přejmenoval na Cukrárnu na Josefské, od roku 1949 byla cukrárna začleněna do národního podniku Československé hotely.[20] Do podniku roku 1948 nastoupil jako cukrářský učeň Adolf Zeman, který se postupně vypracoval na pozici vedoucího a od 60. let 20. století řídí podnik.[7] Dne 22. září 1950 byl otevřen v cukrárně mléčný bar.[21] Roku 1990 si Zeman kavárnu pronajal a přejmenoval, avšak v dalších letech se návštěvnost podniku snižovala.[22][7] Z toho důvodu Adolf Zeman v roce 2008 navázal spolupráci s občanským sdružení Studio 19, které se postaralo o částečnou rekonstrukci interiéru, očištění prostoru a modernizaci provozu.[6] V roce 2012 opravilo město fasádu budovy a prostranství před ní.[23]

Dům čp. 493/4 s cukrárnou v přízemí

Budova je řadovým šestipodlažním bytovým domem navrženém v Mezinárodním stylu. Tříosé průčelí domu je nečleněné, výrazný dvoupatrový parter je obložen travertinem a výlohy v něm jsou lemovány nerezovými rámy, přičemž v druhém podlaží se nachází tři výkyvné výkladce. Uprostřed parteru je výsuvná markýza a nad ní nápis CUKRÁRNA ZEMANOVA KAVÁRNA. Do bytů se vstupuje chodem po levé straně, cukrárna má vlastní portál v ose domu. V interiéru cukrárny jsou dochovány některé původní prvky jako mramorová dlažba, prodejní pulty, svítidla, chromované zábradlí, obklady a schodiště z onyxového mramoru, sloupy z umělého kamene, šatna v mezipatře, jídelní výtah a obklady včetně posuvných dveří a několika kusů nábytku pokrytých červenou dýhou (nejspíše thuje). Zbytek mobiliáře je mladší, v přízemí se nachází čalouněné sedačky s laminovanými dřevotřískovými prvky, které napodobují původní obložení. V patře cukrárny jsou rozmístěny stolky ze zeleného mramoru, kolem kterých jsou zaoblené sedačky či samostatná křesla.

• VRABELOVÁ, Renata; SVOBODOVÁ, Petra; ŠLAPETA, Vladimír. Brno moderní: Velký průvodce po architektuře 1890–1948. Praha: Nakladatelství Paseka, 2016. 293 s. ISBN 978-80-7432-748-3. S. 55.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zemanova kavárna a cukrárna na Wikimedia Commons
• KYSELKOVÁ, Ester. Brno je opět na špici. Kdo mu navrací kavárenskou slávu z dob první republiky? - CZECHDESIGN. www.czechdesign.cz [online]. [cit. 2019-01-30]. Dostupné online.
• Zemanova kavárna a cukrárna v Brněnském architektonickém manuálu
• Zemanova kavárna a cukrárna v Encyklopedii města Brna
• Stránka cukrárny na Facebooku