Zdechův mlýn

Kolorovaná historická fotografie mlýna

Válcová mlecí stolice

Předlohová transmise ke stroji ssavka, určenému k čištění a třídění krupic

• Zdechův mlýn od r. 1255 do r. 1486.
• Od roku 1633 do r. 1853 [??] Půlpytlův mlýn. Pak prodán Vojtěchu Pakostovi. [??]
• R. 1685 [??] prodal mlýn Martin Tkadlec Matěji Čejnů z čp. 36.
• V letech 1853 až 1858 byl mlýn Vojtěcha Pakosty z Deštné (otec pozdějšího katechety a literáta Vojtěcha Pakosty).[1]
• R. 1858 majitelem František Veselý z Rynárce od Pelhřimova.
• 1859 majitelem Jan Málek z Proseče.
• Po r. 1860 – požár mlýna (?)
• 1879 až ? majiteli Josef a Kateřina Vondráčkovi.
• 1890 až 1895 František Souhrada. Polovinu prodal Václavu Mikšovi a ten ji přestavěl na hospodu čp. 14.
• 1895 až 1904 Rudolf Houdek z Kamenice.
• 1904 až 1906 Rudolf Šamal s Annou, dcerou J. Nováka z Babína.
• Od r. 1906 mají postupně mlýn Camrdovi.
• Mlýn v 1. čtvrtině 20. století modernizován na válcový strojní, byla zakoupena již starší válcová stolice, jež nahradila původní mlecí kameny, dále loupačka a ostatní mlýnské stroje. Přestavěna byla i pila – namísto tzv. jednušky (pila na řezivo z klád s jedním pilním listem) byla osazena katrem.
• První mlynář z rodu Camrdů zde byl Petr.
• Později, spolu s Karlem Camrdou zde mlel i jeho bratr Bedřich C., ten se mlynářskému řemeslu věnoval nejvíce, protože Karel provozoval k tomu ještě řemeslo truhlářské.
• Poslední mlynář Karel Camrda mlel do r. 1960. Dále mlel ve mlýně ve Mnichu a v Samosolech, také pracoval ve sklárně ve Včelničce v expedici skla. Zemřel v r. 1993.
• Pavel Camrda pak dostal pilu (zachovaná, dodnes provozuschopná).
• Posledním majitelem mlýna z rodu Camrdů byl Milan, který ho prodal rodině Veverků v r. 2009. Tragicky zahynul 22. června 2010 při nehodě.
• Od r. 2009 David Veverka rekonstruuje a restauruje mlýn pro muzejní účely.
• Po první světové válce měl původní Zdechův mlýn tři popisná čísla:
  • čp. 37 malá chaloupka u Podrázkých
  • čp. 14 hostinec Václava Mikše, pak Jana Čejny
  • čp. 13 mlýn Petra a Karla Camrdy

Mlýn přístupný jako muzeum strojů a mlynářství, zpravidla po dohodě s majitelem.

Ve mlýně byla dvě, později tři, celodřevěná vodní kola na vrchní vodu o průměru 2,7 metru, dvě pro mlýn a třetí pohánělo sousední pilu. Původně zde bylo jedno, později dvě obyčejná kamenná mlecí složení. Před rokem 1915 a v následujících letech byla technologie modernizována – osazena starší válcová mlecí stolice a ostatní mlýnské stroje (loupačka, hranolové vysévače (třídiče), ssavka, reforma, koukolník – trieur, tarár se žejbrem, kapsové dopravníky, pohon doplněn převody a transmisemi). V první polovině 20. století byla samostatně namontována turbína typu Bánki pro pohon osvětlovacího dynama.

Mlýn je kompletně dochován se strojní technologií z let 1890 až 1924. Unikátní je především válcová mlecí stolice firmy J. Hübner a K. Opitz – Pardubice z roku 1890, ssavka a mlýnská hranice.