Zbyněk Čeřovský

Narodil se roku 1931 v Hořicích. Rodina byla levicově orientována, děda byl anarchista, sociální demokrat a nakonec představitel KSČ v Hořicích. Po 2. světové válce se kvůli otcově zaměstnání rodina přestěhovala do Litoměřic. Tam navštěvoval Gymnázium Josefa Jungmanna. Po odmaturování nastoupil do školy důstojnického dorostu a v srpnu 1950 byl převelen do Dělostřelecké vojenské akademie v Hranicích. V srpnu 1952 byl vyřazen v hodnosti poručíka a byl převelen k 32. těžké dělostřelecké brigádě v Kostelci nad Orlicí.[1]

Roku 1961 byl přeložen na letiště Mimoň do pozice náčelníka štábu Vyhodnocovacího a fotografického střediska a v roce 1965 se stal jeho velitelem. V následujícím roce nastoupil jako náčelník štábu k 18. stíhacímu bombardovacímu leteckému pluku v Pardubicích. Ten byl roku 1967 zrušen a dostal rozkaz hlásit se na štábu 30. stíhacího bombardovacího leteckého pluku v Hradci Králové. Tam ho zastihla Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.[1]

Tu společně s dalšími lokálními piloty kritizoval. Roku 1969 za to byl vyhozen ze strany a následně i z armády.[2]

Snažil se hledat různé práce, až se dostal na stavbu horkovodu z elektrárny Komořany do Chomutova. Chtěl učinit jisté změny k zrychlení procesu stavby, ale tím se někomu znelíbil a byl na několik měsíců vězněn v Jáchymově. Byl propuštěn v únoru 1977.[1]

V té době se dozvěděl Rudým právem o Chartě 77, jakou po propuštění podepsal. Také se začal více angažovat v protirežimní činnosti. Proto byl v listopadu 1981 zatknut a po půl roce odsouzen na dva roky ve Věznici Bory. Tam se seznámil s mnoha odpůrci režimu, např. Václavem Havlem nebo Jiřím Dienstbierem st.[1]

Po propuštění byl společně s rodinou v rámci akce Asanace vystěhován do Západního Německa. Po příjezdu začal působit jako zpravodaj pro USA, výměnnou za byt, jídlo a malé kapesné. Psal pro Rádio svobodná Evropa, BBC, Hlas Ameriky atd.[1]

V roce 1990 se navrátil do Československa a byl rehabilitován. Roku 1991 mu byl nabídnut post ředitele Pankrácké věznice, ten přijal. Po roce však odešel do penze.[1]