Zaja Pandita
Zaja Pandita, také Namchajdžamc (mongolsky Зая Бандид, Dzaja bandid, 1599-1662) byl ojratský buddhistický mnich a učenec, tvůrce psané kultury ojratských Mongolů, zvlášť Kalmyků.
| Zaja Pandita | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1599 |
| Úmrtí | 1662 (ve věku 62–63 let) |
| Národnost | Chošúdové |
| Povolání | Láma a kněz |
| Nábož. vyznání | buddhismus |
| Rodiče | Baibagas |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Byl mladší syn drobného chošúdského knížete, který se rozhodl po konverzi k buddhismu nasměrovat Zaju na duchovní dráhu. Zaja putoval na studie do Lhasy u Lozangu Čhökji Gjalcchäna. Opustil Tibet roku 1638 a začal se věnovat misionářské činnosti mezi kmeny Mongolů. Ve 40. letech 17. století prosazoval panmongolskou myšlenku mezi Ojraty a Chalchy, jako misionář se dostal až mezi nejzápadnější mongolské Kalmyky. Pro potřeby své misionářské činnosti přeložil na 186 tibetských textů do jazyku Ojratů a Kalmyků a v průběhu této činnosti vytvořil roku 1648 zvláštní písmo todo bičig odvozené z mongolského písma.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zaya Pandita na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zaja Pandita na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zaja Pandita
