Zatížení
Zatížení (označováno F, f) je fyzikální vliv, který vyvolává v konstrukci napětí, přetváří ji nebo s ní pohybuje. Zatížení rozdělujeme na silová (působící bodové, liniové, plošné a objemové síly) a nesilová zatížení (deformace způsobená sedáním konstrukce, vynucené posuny, volné kmitání či teplotní změny).
Z hlediska statického návrhu rozdělujeme zatížení na stálá (vlastní tíha konstrukce, nenosné stavební prvky), zatížená užitná (dříve nahodilá; jde o zatížení osobami, zařízením konstrukce, skladovaným materiálem, dopravními prostředky, větrem, sněhem…) a mimořádná (nárazy, výbuchy).
Rozdělení zatížení
- Osamělé břemeno (bodové zatížení) – F [N]
- Zatížení, které působí v jednom bodě, nebo na velmi malé ploše, že je zanedbatelná.
- Spojité zatížení (přímkové či plošné zatížení) – f [], []
- Zatížení, které působí buď na celé ose[zdroj?] prvku nebo její části, respektive na celé ploše prvku nebo její části.
- Náhradní břemeno – Q [N]
- Myšlená síla, která nahradí vliv spojitého zatížení na podpory prvku. Představujeme si ji působit v těžišti zatěžovacího obrazce.
Normy
Pro definici zatížení na stavební konstrukce se v současnosti po celé Evropě používá Eurokód 1 – (ČSN) EN 1991: Zatížení konstrukcí.
Portály: Fyzika | Architektura a stavebnictví
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.