Zakát

Zakát (arabsky زكاة či زكوة, tedy očištění) je označení jednoho z pěti pilířů islámu, náboženské daně z majetku a z příjmů, určené k dobročinné pomoci.

Každý plnoprávný muslim je povinen odevzdávat:

• 10% zakát z výnosu trvanlivých polních plodin a ovoce, překračujícího objem osobní spotřeby, pokud se jedná o plody pěstované bez umělého zavlažování
• 5% zakát z těchto plodů, jsou-li pěstovány s umělým zavlažováním
• podle kvality a druhu zvířat přesně odstupňovaný zakát z dobytka, tj. velbloudů, skotu, ovcí a koz celoročně volně pasených
• 2,5% zakát ze zlata, stříbra a zboží, které více než rok skladuje nepoužity

Takto odevzdaný zakát může být použit pro:

• pomoc chudým
• pomoc potřebným
• úředníky pověřené výběrem zakátu
• přesvědčení sympatizantů s islámem a těm, kteří chtějí konvertovat,[1] čerstvým konvertitům,[2] a potenciálním spojencům
• otrokům, kteří shánějí prostředky, aby se vykoupili z otroctví
• dlužníkům, kteří se dostali do nesnází tím, že si vypůjčili k účelům zařazeným jako fard či mandúb, případně i mubáh
• bojovníky bojující ve jménu Boha,[1] veřejné účely, jako je obrana islámské obce před nepřáteli nebo podpora veřejných dobročinných zařízení
• cestovatele, kteří putují za islámským cílem (například Hadždž), ale nemohou ho dosáhnout bez finanční pomoci

Podle stupně uskutečnění islámského práva v zemi, kde muslim žije, vybírá zakát buď přímo stát, nebo islámské nadace, nebo je na muslimovi samotném, aby příslušný podíl věnoval přímo na některý z předepsaných účelů.

Jako verše Koránu nabádající k odevzdávání zakátu se uvádějí:

„Věřte v Boha a posla Jeho a rozdávejte z toho, v čem učinil vás posledními vlastníky! Těm z vás, kdož uvěřili a almužnu rozdávali, je určena odměna vysoká.“ 57:7

„Těm, kdož rozdávají almužnu, mužům i ženám, a těm, kdož poskytují Bohu krásnou půjčku, těm bude splacena dvojnásobně a dostane se jim odměny štědré.“ 57:18