Zárodečný vak
Zárodečný vak (megagametofyt) je samičí gametofyt semenných rostlin, tedy rostlin nahosemenných a krytosemenných. Obsahuje samičí haploidní pohlavní buňku zvanou vaječná buňka nebo oosféra. Megagametofyty nahosemenných a krytosemenných rostlin se liší, vyskytují se také drobnější odchylky v rámci nižších taxonů.
Pro srovnání, samčí gametou je spermatická buňka obsažená v mikrogametofytu.
Krytosemenné
Gametofyt krytosemenných rostlin je ze všech gametofytů nejredukovanější. Vzniká v mateřském sporofytu a po celou dobu své existence je na něm plně závislý. Tvoří se z diplodního sporocytu, který se meiozí mění ve čtyři haploidní mladé zárodečné vaky, z nichž tři abortují. Jediný přeživší zárodečný vak postupně zraje a mění se ve zralý zárodečný vak. Tato přeměna zahrnuje celkem tři mitozy, ovšem bez cytokineze, takže nakonec vzniká syncytium s osmi haploidními jádry. Ta začnou migrovat – tři se usadí na pólu gametofytu u chalázy neboli poutka, které spojuje gametofyt se sporofytem, dvě uprostřed a tři na pólu u otvoru klového, kterým bude po opylení pronikat pylová láčka. Pak dojde k tvorbě buněčných přepážek, které obalí každé jádro zvlášť (pouze dvě jádra uprostřed buňky zůstanou spolu), získáme tedy uvnitř bývalého sporocytu, nyní zralého zárodečného vaku, sedm buněk – šest haploidních, jednu diploidní. Tři buňky u chalázy se nazývají antipody, diplodní buňka uprostřed zárodečného vaku jádro zárodečného vaku, dvě buňky u otvoru klového jsou synergidy a jedna buňka u otvoru klového je oosféra. Oosférou se stane prostřední buňka ze tří, které se nacházejí u otvoru klového.
Při oplození megagametofytu spermatickými buňkami ze samčího mikrogametofytu dochází ke dvojitému oplození – jednou spermatickou buňkou je oplozena oosféra za vzniku diploidní zygoty, která dá vznik následující generaci, druhou spermatickou buňkou je oplozeno jádro megagametofytu za vzniku triploidního endospermu.
Nahosemenné
Gametofyt nahosemenných rostlin je také velmi redukovaný a zcela závislý na mateřském sporofytu, v porovnání s krytosemennými vaky ale není redukovaný tolik. Megagametofyt nahosemenných rostlin je mnohobuněčný, nevyskytuje se zde dvojité oplození (oplozena je pouze oosféra, jádro megagametofytu ne a endosperm tak zůstává haploidní), pouze u Gnetaceae je jeho náznak (druhá spermatická buňka splývá s některou buňkou kanálkovou, vzniklá struktura ovšem abortuje). V přístupu k oosféře brání spermatické buňce několik kanálkových buněk, které musí před oplozením odumřít spácháním apoptózy.