Západní polesština

Západní polesština[1] (západopolessky Заходышнополіська волода, bělorusky Заходнепалеская мікрамова, ukrajinsky Західнополіська мова, polsky Język zachodniopoleski) je smíšený jazyk, jedná se o mix běloruštiny a ukrajinštiny, byl ale také ovlivněn polštinou. Mluví se jím v regionu Polesí, konkrétně v jeho západní části, tedy v části Běloruska, Ukrajiny a Polska. Lidé, co mluví tímto jazykem ho pužívají pro komunikaci mezi sebou, je brán jako dialekt.

Západní polesština
Заходышнополіська волода
Rozšíření západní polesštiny
RozšířeníZápadní část regionu Polesí (region) (Bělorusko, Ukrajina, Polsko)
Počet mluvčíchneznámý
Klasifikace
Písmoazbuka
Postavení
Regulátornení
Úřední jazyknení uznán
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3není
Wikipedie
neexistuje
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mapa běloruských dialektů, západní polesštiny je rozšířená v oblasti vybarvené žlutou barvou

Abeceda

Západní polesština používá cyrilici, psanou formu tohoto jazyka vymyslel běloruský etnograf Nikolaj Šeljagovič.[2]

Západopolesská abeceda:

А а Б б В в Г г Ґ ґ Д д Е е Ж ж З з И и
I i Ы ы J j К к Л л М м Н н О о П п Р р
С с Т т У у Ф ф Х х Ц ц Ч ч Ш ш Шч шч

Všechna písmena se čtou stejně jako v ostatních východoslovanských jazycích, následující se ale mohou lišit:

  • Г se čte jako české H.
  • Ґ se čte jako české G.
  • Е se čte jako э, takže jako E, jenom písmeno před sebou nezměkčuje.
  • Шч se čte jako ŠČ, takže Шч se píše místo Щ.

Ukázka západní polesštiny

Ukázka textu:[3]

Рыбалка лычылоса чысто мужчынськым занетком. Сітка ля кломлі плыласа кэ правыласа выключно мужчынамы. Је ныпрыпомню выпадка, шоб пры дылынні рыбы була жоночына, хоч бы j сама нахабна з jix. Рыбалка кломлію змусюе двух рыбакив кэ двох-трох носылныкэj влова. Ныбуло выпадка, шоб цыкавына дівчынка пудыјшла до брата-рыболова. Мусыть в гэнах вжэ сыділо в jix буты далij од рыбалкы. «Рыбачка Соня» була-б ныможлывию зјевию в нашому краёвы.
Шэ одын способ лова — шнури (перемёты). Воны закыдувалыса но в мартовы-априлёвы. На зазубыня чыплялы угрыцэj. Знавці ствэрдювалы, шо то булы лычынкы мыногэj. Угрыць можна було накопаты в тую пору вылкамы коло воды з прыбырэжного пыска. Гынчию порою воны пропадалы и насадкию служылы укублы або келбы, алы вже ля удочок. На шнури ловылыса мынтузы. Угри пры мні вжэ траплелыса ридко, алы росповыдэj про jix було мныга. Був свыдком, ек одын старыji појшов по дорозы на Бэрысьть и, пройшовшы мо з кыломытыра, вырнувса назад ыз здоровэнным угром на плічах — в кыломытровы од сыла вловыв рыбыну на росыстијі траві.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků West Polesian microlanguage na anglické Wikipedii a Западнополесский микроязык na ruské Wikipedii.

  1. Zdroj:https://books.google.ca/books?id=gAh2Ji6rBVwC&pg=PA493#v=onepage&q=Polesian%2Blanguage&f=false
  2. Zdroj:http://mowaznaustwa.ru/2010/09/26/g-a-cyxun-pra-zaxodnepaleskuyu-litaraturnuyu-mikramovu-praekt-m-shelyagovicha/
  3. «Збудинне» № 19(59), 92.X.16-31
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.