Zákřov

Zákřov (německy Stauden) je malá vesnice, část obce Tršice v okrese Olomouc. Nachází se asi 1 km na východ od Tršic. V roce 2009 zde bylo evidováno 43 adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 88 obyvatel.[3]

Zákřov
zvonička
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecTršice
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°32′46″ s. š., 17°26′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel77 (2011)[1]
Katastrální územíZákřov (1,3 km²)
PSČ783 57
Počet domů40 (2011)[1]
Zákřov
Další údaje
Kód části obce190489
Kód k. ú.790486
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zákřov je také název katastrálního území o rozloze 1,3 km².[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349,[3] tehdy jako osada Zákřovice.[5] Tehdy stávala zhruba 750 metrů jihovýchodním směrem na ostrohu mezi místními potoky a roku 1382 je připomínána na tomto místě vodní tvrz.[5] Ta zanikla někdy v 15. či 16. století spolu s celou obcí, jenž zpustla mezi léty 1560 a 1568.[5] Z celé osady zbyl pouze panský dvůr.[5] Roku 1972 byl zhruba pětimetrový pahrbek, na kterém tvrz stála, srovnán buldozery bez předchozího archeologického průzkumu.[5]

K znovuobnovení vesnice došlo roku 1787, kdy byl dvůr rozparcelován a prodán osadníkům z okolích obcí, kteří si tu postavili 24 domů.[5] Ti byli již od počátku zbaveni robotnické povinnosti.[5] Samostatnost získala obec roku 1910 a udržela si ji až do roku 1975, kdy byla připojena zpět k Tršicím.[5]

Na konci druhé světové války, 18. dubna 1945 byla obec obklíčena wehrmachtem[6] a příslušníky 574. kozáckého praporu (někdy nesprávně označovaného za Vlasovce)[7] kvůli podezření, že místní obec je centrem partyzánského odboje.[5] Muži mladší 50 let byli odvedeni na radnici do Velkého Újezda a poté k lesní samotě Kyjanice (Zákřovský Žalov).[5] Tam je zavřeli do dřevěné chaty a tu v podvečer 20. dubna zapálili.[5] Nikdo z 19 mužů[6] tento masakr nepřežil, nejmladšímu z nich bylo 17 let.[5] Tuto událost dodnes připomíná pomníček na návsi[5][8] i u místa, kde se tragédie udála[9].

Pamětihodnosti

  • Dřevěná zvonička z roku 1878[5]
  • Památník obětem druhé světové války[5]

Fotogalerie

Panorama

Panoramatický pohled na obec od východu

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-10 [cit. 2003-10-10]. Dostupné online.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
  5. KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 6.5.2011 [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.
  6. PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále. Jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. 684 s. ISBN 978-80-200-2464-0. Heslo Zákřov (Tršice), s. 579–581.
  7. ŠMÍD, Michal. Devatenáct zavražděných v Zákřově. Masakr z 20. dubna 1945 vyšel najevo až po osvobození [online]. pametnaroda.cz, 2020-04-19 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online.
  8. Mgr. Jaroslav Krídlo. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-04-28]. Dostupné online.
  9. Mgr. Jaroslav Krídlo. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-04-28]. Dostupné online.

Literatura

  • BAĎURA, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Lipenský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1919. 418 s.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.