Záhněda

Záhněda (SiO2) je odrůda křemene (oxid křemičitý), která je zabarvená příměsí hliníku, sodíku a lithia. Jedná se o poměrně rozšířený drahý kámen, který je často vyhledáván pro svoji tmavě hnědou barvu.

Záhněda

Drúza krystalů záhnědy

Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec SiO2
Identifikace
Barva čirá; hnědá v různých odstínech až do šedé; morion-černá odrůda; zabarvení příměsí Al, Li, Na, přírodním radioaktivním zářením
Vzhled krystalu krystaly
Soustava klencová
Tvrdost 7
Štěpnost neštěpný
Vryp bílý
Hustota 2,65 g ⋅ cm−3


Tmavě hnědá až černá, téměř neprůsvitná odrůda křemene se nazývá morion, hranice mezi záhnědou a morionem je diskutabilní. Záhněda se využívá jak ve zlatnickém průmyslu, tak v léčitelství. Jsou jí přisuzovány uklidňující a pročisťující účinky.

Vlastnosti

  • FyzikálníKrystalizuje v klencové soustavě a na Mohsově stupnici tvrdosti má tvrdost 7. Typický tvar krystalu je šestiboký hranol se dvěma klenci, u kterého bývají plochy hranolu vodorovně rýhovány. Běžně však dochází k dvojčatění nebo růstu polykrystalů, ale setkáváme se také s monokrystaly. Rozpouští se v kyselině fluorovodíkové.
  • Chemické
  • Optické – Jeho barva není stálá, proto se často uměle upravuje, například vlivem radioaktivního záření tmavne, vlivem tepla ztrácí barvu.

Vznik

Záhnědy jsou typické pro granitoidní magmatické horniny. V granitoidech (včetně pegmatitů) vznikají buď přímo z magmatické taveniny, anebo v závěru krystalizace z fluidní fáze (dutinové záhnědy v pegmatitech). Dalším typickým výskytem jsou alpské žíly, kde jsou záhnědy nejčastěji vázány na pukliny v granitoidech. Méně běžné jsou záhnědy v dutinách vulkanických hornin (geody), na hydrotermálních žilách a v metamorfovaných horninách. Díky vysoké odolnosti se valouny záhněd druhotně dostávají do sedimentů.

Využití

Využití záhnědy je ve šperkařství.

Naleziště

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.