Ymir

Ymi, též Ymir nebo Argelmir (staroseversky šterkový křikloun) je oboupohlavní obr ze severské mytologie, předek ostatních obrů – Jotunů a důležitá postava stvoření světa. Zmiňuje jej především Vědmina píseň, ale také Píseň o Grímnim a Píseň o Vaftrúdnim, obsažené v Poetické Eddě. Je po něm pojmenován měsíc Saturnu Ymir.

Lorenz Frølich, Usmrcení Ymiho Ódinem a jeho bratry

Mýtus

Na počátku existoval jen Ginnungagap "zející hlubina", na sever od ní chladný Niflheim, z kterého vyvěralo jedenáct řek a na jihu žhavý Múspell. Ze setkání ledu a ohně z těchto dvou světů vznikla tekutá substance zvaná eitr a tak se zrodila spící bytost jménem Ymi. Během obrova spánku mu vyrostli pod paží z jeho potu bezejmenný obr a obryně a jedna jeho noha zplodila s druhou obra Trúdgelmira. Ymi byl živen mlékem krávy Audhumly, která se zrodila z tajícího ledu. Kráva olizovala slaný led a tak vznikl muž jménem Búri, ten zas zplodil syna jménem Bor, který pojal za manželku Bestlu, dceru obra Bolthorna, který byl potomkem Ymiho. Borrovi a Bestle se narodili tři synové, Ódin, Vili a Vé.

Tři bratři se rozhodli Ymiho zabít, jeho krev pak způsobila obrovskou potopu při níž zahynuli všichni obři až na Trúdgelmira, Bergelmira a jeho ženu, kteří se schovali v dutém stromě. Pak dopravili jeho tělo doprostřed Ginnungagap a stvořili z něj svět. V Písni o Grímnim stojí:

Z Ymiho masa země stvořena byla
 a z jeho krve moře,
 z kostí skály, stromy z vlasů
 a z lebky nebe;
 a z jeho brv bozi vlídní
 lidem zbudovali Midgard;
 z jeho mozku mraky chmurné
 po obloze plují.[1]

Na lebku pak posadili čtyři trpaslíky, Nordri - Sever, Sudri - Jih, Austri - Východ a Vestri - Západ. Červi, kteří vylezli z jeho hnijícího těla se změnili v trpaslíky - Dvergar.

Etymologie a výklad

Jméno Ymi má stejný etymologický základ jako jméno indického boha smrti Yamy a římské postavy Rema. Vychází z proto-indoevropského kořene *Yema "dvojče", proto-Indoevropané měli představu o dvou předcích lidstva, sourozencích, z nichž první je označován jako *Manu (muž, germánský Mannus, indický Manu) a druhý právě *Yema. Ten byl svým bratrem obětován a použit ke stvoření lidstva.[2] Indickou obdobou *Yemu a Ymiho je Puruša. Tento motiv je znám i v jiných světových mytologiích, prvotní bytostí umírající či obětovanou a použitou ke stvoření světa je i akkadská Tiamát a čínský Pchan-ku. Ymi bývá také spojován s mytickým předkem Germánů Tuistem, který podle svého jména také měl být oboupohlavní.[3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ymir na anglické Wikipedii.

  1. http://www.volny.cz/pavel.vesely/island/myth.html
  2. In Search of the Indo-Europeans, Mallory, 1987, p. 140.
  3. ELIADE, Mircea. Dějiny náboženského myšlení II. Praha: OIKOMENH, 1996. 463 s. ISBN 80-86005-19-4. Kapitola Keltové, Germáni, Thrákové a Getové, s. 142.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.