Xenos vesparum

Xenos vesparum Rossi, 1793 je parazitický druh řásníka z řádu řásnokřídlých cizopasící na dospělých jedincích rodu Polistes (vosíci), například na druhu vosík skvrnitý (Polistes dominula Christ, 1791).

Xenos vesparum
tři Xenos vesparum
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádřásnokřídlí (Strepsiptera)
PodřádStylopidia
ČeleďXenidae
RodXenos
Binomické jméno
Xenos vesparum
Rossi, 1793
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vývojový cyklus začíná okamžikem, kdy se malá a hbitá larva setká s dělnicí, případně larvou vosíka. Štěrbinou pod tergitem se larva dostane do zadečku hostitele a začne se živit lymfou. Celá proměna řásníka od larvy až k pohlavně zralému dospělci proběhne v těle hostitele. Parazit začne působením enzymatických látek ovlivňovat a měnit sociální instinkty svého hostitele. Napadená dělnice vosíka opouští svou kolonii a v časném létě vyhledává místa, kde se setkává s jedinci svého druhu rovněž řásníkem infikovanými. Na takovém shromaždišti dochází k páření řásníka. Okřídlení samečci opouštějí své hostitele na rozdíl od samiček. Ty vyčkávají ukryté v zadečku vosíka a ze štěrbiny tergitu vyčnívá jen jejich hlava a tzv. mateční průchod umístěný mezi hlavou a předohrudí.

Kopulující sameček protrhne blánu kryjící matečný průchod a vyměšuje sperma do těla samičky. Po kopulaci sameček do několika hodin hyne. Podobně i jeho opuštěný hostitel brzy podlehne infekcím, které do poškozeného těla snadno pronikají. Naopak samičky řásníka své hostitele podněcují k "tloustnutí". Tělo hostitelské dělnice bytní a postupnou změnou proporcí připomíná spíše královnu. Na podzim odlétá do míst, kde se shromažďují pravé královny vosíka k přezimování. S příchodem jara vylétnou nejprve jen zdravé královny, aby založily nové kolonie. Infikovaní vosíci však otálejí a vylétnou až později v přesně stanovený okamžik, aby navštívili květy nebo přímo v rané fázi se nacházející kolonie svého druhu. Na těchto místech samička řásníka stále přichycená na těle hostitele trousí skrze mateční průchod živé larvy pro zahájení nového vývojového cyklu.

Dorzální a laterální pohled na samičku řásníka, a)  hlava parazita pod tergitem vosího zadečku


Literatura

  • MIHULKA, Stanislav. Těžký život s parazitem. Včelařství. 2012, roč. 65, čís. 1, s. 28. ISSN 0042-2924.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.