Wolfova lavička
Wolfova lavička, též Vlčí lavička[1] nebo Wolfovo sedátko[2] – z původního německého názvu Wolf's Ruhe[1], v přesném překladu Wolfovo odpočívadlo, též někdy publikováno gendrově ne zcela správně jako lavička s vlčicí[3], je jednou z historických kamenných lavic v lázeňských lesích města Karlovy Vary. Lavičky zde bývaly stavěny, stejně jako ostatní pomníky v těchto místech, na počest významného lázeňského hosta či hostů nebo jako poděkování za hostovo uzdravení.
Wolfova lavička | |
---|---|
Foto z 25. července 2019 | |
Základní údaje | |
Rok vzniku | 15. dubna 1908 |
Umělecký směr | secese |
Popis | |
Materiál | kámen |
Umístění | |
Umístění | Karlovy Vary karlovarské lázeňské lesy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°13′7,84″ s. š., 12°52′32,21″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Karlovy Vary si oblíbili mnozí lázeňští hosté. Rovněž muž jménem Adolf Wolf, velkoobchodník a obchodní rada z Mnichova, při procházkách karlovarskými lázeňskými lesy tak moc obdivoval výhledy na město směrem k divadlu a Vřídlu, že si nechal zřídit své vlastní odpočinkové místo. Terasa s lavičkou byly dokončeny 15. dubna 1908.[1]
Popis
Lavička stojí na menší terase se zábradlím. Nabízí odpočinek při cestě od zastávky lanové dráhy „Jelení skok“ na rozhlednu Diana u rozcestí ke kapli Ecce homo, Chopinovu altánu a další zajímavé lavičce – Aranyho.
Do lavičky býval vytesán nápis (v českém překladu):[1]
Wolfovo odpočívadlo – věnováno Adolfem Wolfem, velkoobchodníkem a královským obchodním radou, a jeho manželkou Apollonií, roz. Hochreiterovou. Mnichov 1908
V současné době (2020) jsou na postranních sloupkách umístěny malé reliéfní desky se znaky měst Karlovy Vary a Mnichov. Místo je již zacloněné časem vzrostlými stromy, takže lavička ztratila svůj původní vyhlídkový význam. Stále však nabízí odpočinek a pořád ji zdobí reliéf spícího vlka a nápis:
Wolf's Ruhe
O údržbu historických laviček, stejně jako o karlovarské lázeňské lesy, v nichž se tyto objekty nacházejí, pečuje městská organizace Lázeňské lesy.[3]
Odkazy
Reference
- AUGUSTIN, Milan. Vlčí lavička. Promenáda. Roč. 1999/2000, čís. zima 1999/2000, s. 14. ISSN 1210-5694.
- BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary – Lázeňská metropole západních Čech. 1. vyd. Praha: REGIA, 2018. 205 s. ISBN 978-80-87866-37-5. S. 136.
- REISER, Pavel. Karlovy Vary – Lesní promenády. Karlovy Vary: Vydavatelství PROMENÁDA, 1997. 32 s. ISBN 80-86092-04-6. Kapitola Chopinova a Findlaterova cesta; Lavičky, s. 11–12, 32.
Literatura
- AUGUSTIN, Milan. Vlčí lavička. Promenáda. 1999/2000, čís. zima 1999/2000, s. 14. ISSN 1210-5694.
- BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary – Lázeňská metropole západních Čech. 1. vyd. Praha: REGIA, 2018. 205 s. ISBN 978-80-87866-37-5. S. 136.
- REISER, Pavel. Karlovy Vary – Lesní promenády. 1. vyd. Karlovy Vary: Vydavatelství PROMENÁDA, 1997. 32 s. ISBN 80-86092-04-6. S. 11–12, 32.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Wolfova lavička na Wikimedia Commons
- NA VÝLET do karlovarských lesů – internetové stránky Muzea Karlovy Vary [cit. 2020-04-01]