Wincenty Kadłubek
Blahoslavený Wincenty Kadłubek, O.Cist. (1150/1160, Krakov – 8. března 1223, Jedrzejov) byl polský římskokatolický duchovní, člen cisterciáckého řádu a v letech 1208-1217 biskup v Krakově. V roce 1764 byl beatifikován.
Blahoslavený Wincenty Kadłubek O.Cist. | |
---|---|
Emeritní biskup krakovský | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | krakovská |
Sídlo | Krakov |
Jmenování | 28. března 1208 |
Uveden do úřadu | 1208 |
Emeritura | 1218 |
Předchůdce | Fulko |
Nástupce | Iwo Odrowąż |
Zasvěcený život | |
Institut | cisterciáci |
Svěcení | |
Biskupské svěcení | květen 1208 světitel Henryk Kietlicz |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zúčastnil se | |
Osobní údaje | |
Rodné jméno | Wincenty Kadłubek |
Země | Polsko |
Datum narození | asi 1050 |
Místo narození | Krakov |
Datum úmrtí | 8. března 1223 |
Místo úmrtí | Jedrzejov |
Místo pohřbení | Jedrzejov, Krakov |
Národnost | polská |
Alma mater | Pařížská univerzita Boloňská univerzita |
Svatořečení | |
Beatifikace | 18. února 1764 bazilika sv. Petra beatifikoval Klement XIII. |
Svátek | 8. března |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
Atributy | biskupská roucha |
Patron | Sandoměře |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Jeho životopis není v mnohém jasný. Jedna tradice mu připisuje šlechtický původ z rodu Růže (de Rosis) a druhá selský původ. Vzdělání získal na katedrální škole v Krakově. Následně také studoval svobodná umění a právo v Paříži a Boloni. Tato studia ukončil mistrovským titulem. Po vysvěcení na kněze nastoupil v Sandoměři, kde dosáhl úřadu probošta[1]. V roce 1208 byl zvolen biskupem krakovským. Prosazoval reformy církve, například zavádění povinného celibátu pro kněze a zastával se nezávislosti církve na světské moci. Rovněž v Polsku zavedl (dnes v celé katolické církvi běžný) zvyk udržování věčného světla před svatostánkem s Eucharistií. Roku 1215 se účastnil zasedání IV. lateránského koncilu.
V roce 1217 se vzdal biskupského stolce a v opatství Jędrzejów vstoupil do cisterciáckého řádu. Do kláštera došel z Krakova pěšky, v posledním úseku cesty mu z kláštera vyšel naproti průvod mnichů. V tomto klášteře prožil zbytek svého života. Zde také sepsal latinský spis o dějinách královského Polska Chronica seu originale regum et principum Poloniae, což je hlavní (ale nepříliš spolehlivý) pramen o polské historii v raném středověku.
Smrt a úcta
Zemřel v pověsti svatosti. Nebyl pohřben do společné hrobky mnichů, ale odděleně od nich v chóru klášterního kostela mezi chórovými lavicemi. V dubnu roku 1633 byla jeho hrobka z podnětu tehdejšího jedrzejowského opata otevřena a jeho ostatky prozatímně uloženy mezi relikvie v klášterní pokladnici. Dne 19. srpna téhož roku pak byly jeho ostatky přeneseny do nově zřízené tumby před oltář Ukřižování Krista v nově přistavěné severní kapli jedrzejowského klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Část jeho ostatků se později dostala do katedrály na Wawelu v Krakově a další ostatek do katedrály v Sandoměři. V roce 1764 byl Wincenty papežem Klementem XIII. beatifikován, roku 1934 mu byla zasvěcena severní kaple jedrzejovského klášterního chrámu.
Galerie
- Biskupská pečeť z roku 1210
- Epitaf z roku 1633, Jędrzejów
- Oltářní obraz a tumba, Jędrzejów, 1750-1780
- Obraz z roku 1845
Odkazy
Reference
- Sales-Doyé, s. 312
Literatura
- Cistercium Mater Nostra 2/2008
- Franz von Sales Doyé: Heilige und selige der römisch katholischen Kirche. Díl II, Leipzig b.d., s. 312
- PROKOP, Krysztof R. (red.): Mistrz Wincenty Kadłubek. Człowiek i dzieło, pośmiertny kult i legenda. Materiały z sesji naukowej Kraków 10 marca 2000
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Wincenty Kadłubek na Wikimedia Commons
- Litdok.de