William Randolph Hearst

Narodil se roku 1863 v San Francisku. Jeho otec George Hearst byl milionář, který zbohatl vlastnictvím zlatého dolu. Jeho matkou byla Phoebe Apperson Hearst. Po otci měl skotské a po matce irské předky.

Navštěvoval výběrovou přípravnou školu Sv. Pavla ve městě Concord, New Hampshire, aby posléze roku 1885 nastoupil na Harvard University.

Roku 1887 po svém otci převzal vedení novin The San Francisco Examiner. V té době najal nejslavnější novináře (Ambrose Bierce, Mark Twain, Jack London), aby pro něj psali. Sám se nazval populistou a v novinách se soustředil na odhalování korupce a osočování významných společností, jichž byl sám často akcionářem.

V roce 1895 odkoupil krachující The New York Morning Journal a najal pro ně autory, jako byli Stephen Crane a Julian Hawthorne. V téže době rozpoutal obchodní válku s Josephem Pulitzerem, vydavatelem novin New York World, o prvenství v New Yorku. Brzy z New York World přetáhl Richarda F. Outcaulta průkopníka barevného komiksu, a posléze i zaměstnance celé nedělní přílohy.[2] Jeho noviny se staly jedinými, které pod záštitou Williama Jenningse Bryana podléhaly Bimetalismu. Pro větší čtenost snížil cenu novin na pouhý cent a zavedl bulvární charakter, kterému se říká žlutá žurnalistika.

Jak rostly jeho politické ambice, rostlo i jeho impérium. Založil redakce ve městech Chicago, Los Angeles a Boston. Do 20. let 20. století vlastnil 28 novin. Nakonec obrátil pozornost i k vydávání magazínů, kdy vlastnil Cosmopolitan, Good Housekeeping, Town & Country a Harper's Bazaar. Roku 1924 začal vydávat bulvární noviny New York Daily Mirror, které měly za úkol imitovat Daily News.

V dvacátých letech také založil newyorskou radiovou stanici WINS. To vše začlenil do své mateřské společnosti Hearst Corporation. Jeho dalšími podniky byly tiskařský syndikát King Features Syndicate, filmová produkční společnost Cosmopolitan Productions a další. Také nakoupil tisíce akrů půdy v Kalifornii a Mexiku za účelem těžařství.

Roku 1929 byl sponzorem prvního letu kolem světa, který podnikla vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin. Dva měsíce poté však přišel krach na newyorské burze a následná Velká hospodářská krize zasáhla všechny jeho podniky, nejvíce však média. Řada lokálních novin přestala být vydávána, filmová společnost také zkrachovala. Hearst Corporation si nebyla schopna zajistit důvěru investorů a soud nařídil reorganizaci, při které Hearst ztratil svou vedoucí pozici a stal se podřízeným externího manažera.[3]

Nová kladná čísla se objevila až po konci druhé světové války, ale to již byl Hearst příliš starý, zemřel na zástavu srdce roku 1951. Jeho společnost, kterou vybudoval, funguje dodnes jako vlivný soukromý mediální konglomerát.