Wilhelm Schram
Wilhelm Karl Schram(m) (24. duben 1850 Opava[1] – 12. prosinec 1925 Brno[2]) byl dlouholetým kustodem a knihovníkem Knihovny Františkova muzea v Brně, v letech 1908-1919 byl ředitelem Zemské knihovny moravské.
Wilhelm Karl Schram | |
---|---|
Wilhelm Karl Schram | |
Narození | 24. dubna 1850 Opava Rakouské císařství |
Úmrtí | 12. prosince 1925 (ve věku 75 let) Brno Československo |
Povolání | kunsthistorik, sběratel, knihovník, historik a filolog |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodil se v Opavě, kde byl jeho otec úředníkem. Rodiče ale pocházeli z Brna, kde Schramova rodina provozovala firmu na výrobu přezek a kam se také brzy vrátili. Vystudoval brněnské gymnázium a poté historii, klasickou filologii a filosofii na vídeňské univerzitě.
Profesní dráha
Působil jako soukromý vychovatel v Rakousku, později začal vyučovat na I. německém gymnáziu v Brně a posléze na učitelském ústavu tamtéž. Odborně se věnoval mnemotechnice, vypracoval vlastní mnemotechnický systém.
Roku 1884 nastoupil do Františkova muzea a stal se správcem jeho knihovny. V následujícím roce obdržel doktorát na univerzitě ve Štýrském Hradci a roku 1886 se stal sekretářem historicko-statistické sekce Moravskoslezské hospodářské společnosti. V roce 1895 se stal oficiálně knihovníkem Františkova muzea a zůstal jím i po převzetí muzea do zemské správy. Zasloužil se dobré vztahy českých i německých muzejních spolků a byl oceňován jako osoba spojující obě národnostní prostředí v Brně. Inicioval také založení sbírky komenian, portrétů moravských osobností i pohledů na moravská města, zasloužil se o přestěhování knihovny do Zemského domu i tvorbu a aktualizaci tištěných katalogů. Konečně roku 1908 byl jmenován prvním ředitelem Zemské knihovny moravské a zůstal jím až do svého penzionování v roce 1919. Jeho nástupcem se stal profesor romanistiky Hertvík Jarník. Poté až do své smrti v roce 1925 působil v knihovně jako dobrovolník.
Roku 1888 byl jmenován konzervátorem Ústřední komise pro umělecké a historické památky ve Vídni a roku 1907 jejím dopisujícím členem. Měl na starosti dozor nad jihomoravskými archivy. Je autorem řady vlastivědných, historických, knihovnických a mnemotechnických studií a příspěvků. V letech 1907-1925 zpracoval hesla o moravských umělcích do Thieme-Beckerova slovníku.
Literatura
- Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1296-1297, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
- Janák, Jan: Schram, Wilhelm (24.4.1850-12.12.1925). In: Státní vědecká knihovna v Brně. Jubilejní sborník 1808 – 1883 – 1958 - 1983. Edd. Jiránová, Olga – Kubíček, Jaromír, Brno 1983, s. 242-247.
- Ludwig, G.: Schram (Schramm), Wilhelm Karl. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Svazek 11, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1997, s. 163-164.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm Schram na Wikimedia Commons
- Heslo Wilhelm Schram v Encyklopedii dějin města Brna
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Wilhelm Schram
- Wilhelm Schram v informačním systému abART