Weberův válec

Weberův válec je zařízení používané k detekci gravitačních vln, které vymyslel a zkonstruoval fyzik Joseph Weber na Marylandské univerzitě v College Parku. Přístroj se skládal z několika hliníkových válců o délce 2 metry a průměru 1 metr a antény pro detekci gravitačních vln.[1]

Kolem roku 1968 Weber dospěl k závěru, že má "dobré důkazy" pro nalezení předpovězeného jevu. Nicméně jeho experimenty byly mnohokrát opakovány a vždy s nulovým výsledkem.

Experimenty prováděné Josephem Weberem byly velmi kontroverzní a jeho pozitivní výsledky, zejména tvrzení, že zaznamenal gravitační vlny z exploze SN1987A v roce 1987, byly široce zdiskreditovány. Kritika se zaměřila především na Weberovu analýzu dat.

Weberův první detektor byl vystaven v Smithsonian Institution jako součást výstavy "Einstein: Sté výročí" od března 1979 do března 1980.[2] Druhý je vystaven u detektoru LIGO v Hanfordu.[3]

Mechanismus

Tyto masivní hliníkové válce vibrují na rezonanční frekvenci 1660 Hertz a byly navrženy tak, aby je rozpohybovaly gravitační vlny předpovězené Weberem. Protože měly být tyto vlny tak slabé, válce musely být masivní a piezoelektrické senzory musel být velmi citlivé, schopné detekovat změnu délky válců řádově asi 10−16 metrů.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Weber bar na anglické Wikipedii.

  1. LINDLEY, David. A Fleeting Detection of Gravitational Waves [online]. [cit. 2006-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Einstein: A Centenary Exhibition.
  3. Resonant Bar Detector Dedicated at Hanford [online]. The LIGO web newsletter [cit. 2012-03-29]. Dostupné online. (anglicky)

Další literatura
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.