Wang Ao (ministr)

Wang Ao (čínsky pchin-jinem Wáng Áo, znaky 王翱​​; 4. března 13842. prosince 1467) byl politik čínské říše Ming. V letech 1453–1467 vykonával funkci ministra státní správy.

Wang Ao
Portrét Wang Aoa z encyklopedie San-cchaj tchu-chuej, 1609
ministr státní správy
Ve funkci:
1453[1]  1467[1]
PanovníkŤing-tchaj, Jing-cung, Čcheng-chua
PředchůdceWang Č’, Che Wen-jüan
NástupceLi Ping

Narození4. března 1384[1]
Jen-šan, říše Ming (Čína)[1]
Úmrtí2. prosince 1467[1]
Místo pohřbeníhrob Wang Aoa
NárodnostChan
Země říše Ming
Alma materťin-š’ (1415)
Náboženstvíkonfucianismus
CommonsWang Ao (1384-1467)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jméno

Wang Ao používal zdvořilostní jméno Ťiou-kao (čínsky pchin-jinem Jiǔgāo, znaky zjednodušené 九皋, tradiční 九臯). Obdržel posmrtné jméno Čung-su (čínsky pchin-jinem Zhōngsù, znaky zjednodušené 忠肃, tradiční 忠肅, volně „Oddaný a vážený“).

Život

Wang Ao pocházel z okresu Jen-šan (v moderní prefektuře Cchang-čou) v provincii Che-pej, narodil se 4. března 1384.[1] Ve snaze o úřední kariéru studoval konfucianismus, přihlásil se k úřednickým zkouškám a roku 1415 úspěšně složil nejvyšší z nich – palácové zkoušky. Poté sloužil v nižších srupních státní správy, roku 1426 byl na doporučení Jang Š’-čchiho povýšen a jmenován vyšetřujícím cenzorem ťien-čcha jü-š’. S nástupen císaře Jing-cunga (císař 1435–1449 a 1457–1464) byl opět povýšen (na asistenta ředitele kontrolního úřadu) a vysílán do provincií likvidovat vzpoury, od roku 1441 velel vojskům v Liao-tungu. Roku 1442 povýšil na zástupce ředitele kontrolního úřadu a po pěti letech se stal jeho ředitelem.

Roku 1449 ho nová vláda císaře Ťing-tchaje na nějakou dobu odvolala, roku 1452 ho panovník pověřil správou provincií Kuang-tung a Kuang-si. Následující rok dosáhl vrcholu kariéry, když se s podporou ministra vojenství Jü Čchiena stal ministrem státní správy (ministrem do roku 1457 zůstal i starý Wang Č’).[2] V této funkci odpovídal za jmenování, hodnocení a povyšování všech úředníků civilní větve administrativy. Okolí i panovníci si ho vysoce vážili; po státním převratu začátkem roku 1457, kdy se na trůn vrátil Jing-cung, zůstal ve funkci jako jediný z ministrů.[3] Na svém místě zůstal i po úmrtí Jing-cunga a nástupu jeho syna Čcheng-chuy roku 1464. Jeho čestnost a schopnost rozpoznat kvality podřízených (spolu s obdobnými kvalitami Wang Č’a) přispěla ke kontinuitě a stabilitě mingské státní správy v prostřední třetině 15. století.[2]

Zemřel 2. prosince 1467,[1] za své zásluhy od císaře Čcheng-chuy obdržel posmrtné jméno Čung-su, „Oddaný a vážený“.

Reference

  1. GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. Svazek 2., M–Z. New York: Columbia University Press, 1976. xxi + 1751 s. ISBN 023103833X. S. 1340. (anglicky)
  2. TWITCHETT, Denis C.; GRIMM, Tilemann. The Cheng-t'ung, Ching-t'ai, and T'ien-shun reigns, 1436—1464. In: MOTE, Frederick W; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. [dále jen Twitchett, Grimm]. ISBN 0521243327. S. 305–342, na s. 332. (anglicky)
  3. Twitchett, Grimm, s. 340–341.

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.