Walter z Plettenbergu

Plettenberg se narodil ve Welveru ve Vestfálsku. Od deseti let žil v pevnosti Narva a v patnácti letech se připojil k Řádu. Roku 1489 byl zvolen maršálem (Landmarschall), o dva roky později se účastnil bojů proti městu Rize a roku 1494 byl zvolen mistrem. Ve stejném roce Moskva uzavřela kancelář Hanzy v Novgorodu a uvězňuje hanzovní obchodníky, z nichž většina byli Livoňané, čímž byla Livonie zatažena do války s Moskevským knížectvím. Po ztroskotání vyjednávání v roce 1498 se Plettenberg rozhoduje k preventivnímu útoku proti Pskovu, formálně nezávislému státu pod silným vlivem Moskvy.

Zlatá mince s vyobrazením Waltera z Plettenbergu

Roku 1500 Plettenberg vytváří alianci s Litevským velkoknížetem Alexandrem Jagellonským (Wendenská smlouva), který byl již rok ve válce s Ruskem. Taktéž se snaží papeže Alexandra VI. přesvědčit k vyhlášení křížového tažení proti Rusům a získat část peněz z odpustků, ale jeho úsilí bylo marné. Ve válce s Ruskem (1501 - 1503) se Plettneberg představuje jako talentovaný a zkušený velitel. Jeho síla spočívá v mistrném použití těžké jízdy a artilerie. S touto taktikou vítězí v srpnu 1501 v bitvě o Serizu. S armádou Livonské konfederace o síle osmi tisíc pěších a čtyř tisíc jezdců poráží zhruba dvojnásobnou ruskou přesilu. Ovšem bez příslibu pomoci od Litvy nemohl Plettenberg dobýt Pskov a pouze vypálil pevnost Ostrov. V zimě 1501 až 1502 Rusové tvrdě pustoší Východní Livonsko a mnoho livonských hodnostářů si přeje mír s Moskovity. Plettenberg se přesto rozhoduje pokračovat ve válce a znovu se neúspěšně pokouší dobýt Pskov. Kvůli silné podpoře Moskvy musí ustoupit jihozápadně od města. 13. září 1502 s pouhými 5000 muži vítězí proti 12000 Rusům v bitvě u Smoliny. V roce 1503 byl uzavřen mír mezi Ivanem III. a Livonií.

Během protestantské reformace Plettenberg podporoval luteránství, jelikož doufal, že si tak podmaní Rižské arcibiskupství. Provincie byla ve značném nepořádku a mistr měl vážné problémy s vládou nad oblastí, která zůstala rozdělena mezi Řád, biskupství a bohatá města Rigu, Tallinn, a Tartu. V roce 1525 nakonec Plettenberg odmítl konvertovat k luteránství a stát se sekulárním vládcem Livonie pod panováním velmistra Alberta Braniborsko-Ansbaškého. Místo toho se stává vazalem respektivem říšským knížetem pod vládou císaře Karla V. Habsburského, od čehož si sliboval podporu Svaté říše římské. V únoru roku 1535 zemřel ve věku 85 let.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Wolter von Plettenberg na anglické Wikipedii a Wolter von Plettenberg na estonské Wikipedii.

• Plettenbergové

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Walter z Plettenbergu na Wikimedia Commons

Předchůdce: Johann Freytag z Loringhovenu

Mistr Livonského řádu Walter z Plettenbergu 1494–1535

Nástupce: Hermann z Brüggenei