Władysław Tarnowski

Władysław Tarnowski (4. června 1836[1][2] Vróblewice, Halič[3] – 19. dubna 1878[1][2] u břehů Kalifornie na zpáteční cestě kolem světa) byl hrabě, pianista a skladatel polského původu.[3]

Władysław Tarnowski
Władysław Tarnowski, (Maurycy Gottlieb, 1877)
Základní informace
Rodné jménoWładysław Tarnowski
Jinak zvaný„Ernest Buława“
Narození4. června 1836
Vróblewice, Rakouské císařství
Úmrtí19. dubna 1878 (42 let)
San Francisco
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Žánryklasická hudba, romantismus
Povoláníhudebník, skladatel
Nástrojeklavír
Významný nástroj
Bösendorfer
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Władysław Tarnowski (Fr. Tegazzo a A. Regulski, 1878)
Władysław Tarnowski, (Jan Styfi, 1877)

Byl synem Waleriana a Ernestyny,[1][2] odborného vzděláni nabyl v Paříži, v Lipsku a v Římě. Byl žákem Moschelesovým a Lisztovým. Koncertował s úspěchem v Benátkách, ve Florencii, ve Vídni a v Paříži. Vydal též několik skladeb. Pod pseudonymem Ernest Buława uveřejnil Poezje studenta (1864–1865, 4 d.), Krople czary (1865), Szkice helweckie i Talia (1868), Nowe poezje (1872), Karlińscy (tragédie, 1874) aj.[3] České překlady básní – v časopise Lumír z roku 1880 na straně 14 je „Oda – Sfinks”, František Kvapil.[4]

Dílo

Komorní hudba
  • Quatour Ré-majeur pour Deur Violons, Viola et Violoncelle (Smyčcový kvartet D dur)[5]
  • Fantasia quasi una sonata (pro housle a klavír) (Vídeň; V. Kratochwill)
  • Souvenir d’un ange (pro housle a klavír) (1876)

Skladby pro klavír
  • 3 Mazurkas (~1870)
  • 2 pieces: Chart sans paroles et Valse-poeme (~1870)
  • Impromptu „L’adieu de l’artiste” (~1870)
  • Sonate à son ami Zawadzki (~1875)
  • Grande polonaise quasi rapsodie symphonique (~1875)
  • Extases au Bosphor, fantasie rapsodie sur les melodies orientales op. 10 (~1875)
  • Polonez dla Teofila Lenartowicza (1872 r.)[6]
  • Marsz żałobny z osobnej całości symfonicznej poświęcony pamięci Augusta Bielowskiego (1876)[7]
  • Ave Maria (v: Album Muzeum Narodowego w Rapperswyllu, 1876, str. 577)
  • Andantino pensieroso („Echo Muzyczne“, 17 XII 1878)[8]

Nokturna
  • Nocturne dédié à sa soeur Marie[9]
  • Nuit sombre[10]
  • Nuit claire[10]

Písně
  • A kto chce rozkoszy użyć anebo Jak to na wojence ładnie (1863).[11][12]
  • Cypryssen 5 characterische Gesänge mimo jiné : Ich sank verweint in sanften Schlummer (1870)
  • Neig, o Schöne Knospe
  • Kennst du die Rosen (~1870)
  • Du buch mit Siegen Siegeln a Ob du nun Ruhst (~1870)
  • Still klingt das Glöcklein durch Felder (~1875)
  • Zwei Gresänhe: Klänge und Schmerzen und Nächtliche Regung (~1870)
  • Strofa dello Strozzi e la risposttadi Michalangelo[13]
  • Mein Kahn

Opera a drama
  • Achmed oder der Pilger der Liebe (Achmed, czyli pielgrzym miłości, partitura, ~1875)[14]
    • Karlińscy (předehra, 1874)
  • Joanna Grey (předehra, 1875)

Literární díla

Poezie
    • Poezye studenta (1-4 díl, F. A. Brockhaus. Lipsk 1863-65):
      • Poezye Studenta – 1. díl (1863),
      • Poezye Studenta – 3. díl (1865),
      • Poezye Studenta – 4. díl (1865);
    • Krople czary (Lipsk, 1865, Paweł Rhode)][15],
    • Szkice Szkice helweckie i Talia (Lipsk, 1868, P. Rhode)
    • Piołuny (Drážďany, 1869, J. I. Kraszewski),
    • Nowe Poezye (1872, Księgarnia Seyferta i Czajkowskiego),
    • Kochankowie ojczyzny (1872)[16]
    • Praxytel i Fryne („Ruch Literacki“, 22 VII 1876, str. 53–54)
    • Pomnik Bielowskiego (1876)

Dramata
    • Izaak (Lviv, 1871),
    • Ernesta Buławy Utwory Dramatyczne:
      • I. díl – Karlinscy (Lviv, 1874, Księgarnia Gubrynowicza i Schmidta)
      • II. díl – Joanna Grey (Lviv, 1874, Księgarnia Gubrynowicza i Schmidta)
      • III. díl – Ostatnie sądy kapturowe i Finita la comedia (Lviv, Księgarnia Gubrynowicza i Schmidta),
    • Achmed oder die Pilger der Liebe (libretto)

Reference
  1. www.rodtarnowski – genealogia. www.rodtarnowski.com [online]. [cit. 2015-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
  2. M. J. Minakowski „Genealogia potomków Sejmu Wielkiego“
  3. „Ottův Slovník Naučný. Illustrovaná Encyklopædie Obecných Vědomostí.”, 25 d. (T-Tzschirner.), vydatel a nakladatel J. Otto v Praze, 1906, str. 103.
  4. „Nowy Korbut”, Instytut Badań Literackich PAN, Państwowy Instytut Wydawniczy, 1982, 16* d., str. 26.
  5. Kwartet smyczkowy D-dur v IMSLP/Petrucci Music Library
  6. „Listy Teofila Lenartowicza do Tekli Zmorskiej 1861–1893”, Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Varšava, 1978, dopis 57, 13 VII 1872, str. 114.
  7. Biblioteka Narodowa, syg. Mus.III.154.380.
  8. Andantino pensieroso a CBN Polona
  9. Sir George Grove (edited by Stanley Sadie) „The New Grove Dictionary of Music and Musicians”, II edition, díl 25 (Taiwan to Twelwe Apostles), 2001, str. 103–104.
  10. Adolf Hofmeister,”Handbuch der musikalischen Litteratur”, Adolf i Friedrich Hofmeister, díl 1860-67, str. 260.
  11. Jak to na wojence ładnie – soubor MP3, text, partitura. www.bibliotekapiosenki.pl [online]. [cit. 2015-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-09.
  12. Dora B. Kacnelson „Z dziejów polskiej pieśni powstańczej XIX wieku. Folklor powstania styczniowego.”, Polska Akademia Nauk, Zakład Narodowy im. Ossolińskich, Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk, 1974, str. 97.
  13. Franz Pazdírek “Uniwersal Handbuch der Musikliteratur.”, XI d. (Sinoir-Vege), Frits Knuf Hilversum, 1967 (Unchange reprint oft he original edition Vienna, 1904–1910), str. 575–576.
  14. Achmed oder die Pilger der Liebe. v Österreichischen Nationalbibliothek[nedostupný zdroj]
  15. Krople czary a Google Books.
  16. Kochankowie ojczyzny v: „Album Muzeum Narodowego w Raperswilu w stulecie 1772 r.”, 1872, str. 232–278.

Literatura

Česká
  • „Ottův Slovník Naučný. Illustrovaná Encyklopædie Obecných Vědomostí.”, 25 d. (T-Tzschirner.), vydatel a nakladatel J. Otto v Praze, 1906, str. 103.

Polská
  • „Encyklopedia muzyczna”, PWM, 2009.
  • „Encyklopedia muzyki”, PWN, 2001.
  • „Encyklopedia literatury”, PWN, 2007.
  • „Wielka Encyklopedia Polski”, 2 d., Wydawnictwo Ryszard Kluszczyński, 2004.
  • „Wielka Encyklopedia Powszechna”, Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Varšava, 1968, 11 díl (Ster-Urz), str. 400.
  • „Nowy Korbut”, Instytut Badań Literackich PAN, Państwowy Instytut Wydawniczy, Varšava, 1982, 16* d., str. 25–27.
  • Agaton Giller „O Władysławie Tarnowskim” v: „Ruch Literacki”, 2 d., 1878.
  • „Pieśni niemieckie Władysława Tarnowskiego”, M.T., Varšava-Lodž, 2017.
  • „Utwory instrumentalne Władysława Tarnowskiego”, M.T., Varšava-Lodž, 2018.
  • Władysław Tarnowski „Artysta i cierpienie”, 1 díl, M.T., Varšava-Lodž, 2020.

Anglická
  • Sir George Grove (red. Stanley Sadie) „The New Grove Dictionary of Music and Musicians” (a második kiadás), 25 díl (Taiwan to Twelwe Apostles), 2001, str. 103–104.
  • Ewa Róża Janion „Legends of Suli in Poland: some remarks on Władysław Tarnowski”, str. 46-49 v doktorské disertaci: Ewa Róża Janion „Imaging Suli : Interactions between Philhellenic Ideas and Greek Identity Discourse”, Peter Lang GmbH, Frankfurt, 2015.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.