Władysław Leon Grzędzielski

Roku 1885 vystudoval gymnázium v Rzeszowě a v roce 1896 absolvoval práva na Jagellonské univerzitě. Sloužil v armádě. Od roku 1891 působil v advokátních a notářských kancelářích na různých místech v Haliči. Od roku 1898 byl soudním adjunktem ve městě Kęty, pak prezidentem soudu ve městě Hrimajliv a Mostyska. Byl radou krajského soudu v Přemyšli. Byl členem Sokola. Patřil do Národně demokratické strany, která byla ideologicky napojena na politický směr Endecja.[1] V době svého působení v parlamentu se uvádí jako okresní soudce v Přemyšli.[2]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl roku 1918 za obvod Halič 61. Nastoupil 19. února 1918 místo Władysława Czaykowského.[3] Nebyl zvolen v doplňovací volbě, nýbrž automaticky usedl do parlamentu jako předem vybraný náhradník pro případ smrti nebo rezignace stávajícího poslance.[4]

V roce 1918 byl na Říšské radě členem poslaneckého Polského klubu.[3] Byl tajemníkem poslaneckého klubu Polské lidové strany „Piast”.[1]

V roce 1915 byl krátce zatčen invazními ruskými úřady, pak byl souzen rakouskými úřady pro velezradu, ale byl zproštěn viny pro nedostatek důkazů.[1] Veřejně a politicky činným zůstal i v meziválečném období. Od roku 1919 do roku 1922 byl poslancem polského ústavodárného Sejmu. Zastupoval poslanecký klub Polské lidové strany „Piast”.[1]

Podílel se na vzniku Polské likvidační komise. Od roku 1919 byl činný v soudnictví, později u apelačního soudu ve Lvově. Krátce zasedal i v polské vládě. Od 11. srpna 1921 do 13. září 1921 působil jako ministr zásobování v první vládě Wincentyho Witose. Od roku 1923 působil jako advokát. Zemřel roku 1925 a byl pohřben na Lyčakovském hřbitově ve Lvově.[1]