Vzkříšení (román)

Hlavními hrdiny jsou šlechtic Něchljudov (na začátku knihy student) a služebná, posléze prostitutka Maslovová. Seznámili se v mládí u Něchljudovových tet, kde Maslovová sloužila. Během noci, kdy se v Rusku slaví Vzkříšení páně, Maslovová podlehne Něchljudovovi a nechtěně s ním otěhotní. Těhotnou ji tety vykáží ze statku a Maslovová skončí jako prostitutka. Jednoho dne jí klient pošle do svého pokoje pro peníze. Maslovová si jako svědky bere pokojskou a portýra. Klient je náročný a proto jej chce Maslovová uspat, portýr ji však místo uspávacího prostředku podstrčí jed a spolu s pokojskou pak klienta okrade. Maslovová a dva vrazi jsou posláni před soud, kde jako jeden z porotců zasedá i Něchljudov, který se během let ze studenta proměnil v otylého šlechtice žijícího bujarým nočním životem městské smetánky. Něchljudov u soudu rozpozná Maslovovou, ona jeho ne. Nechá si převyprávět její příběh a cítí podíl viny na jejím osudu. Maslovová je díky chybě poroty odsouzena k nuceným pracím na Sibiř. Něchljudov se jí snaží pomoci a odvrátit její osud. Podává odvolání k senátu, jenž je neúspěšné. Při cestování po věznicích, kterými Maslovová prochází, je zhnusen přístupem státu k prostým lidem a jelikož byl v mládí osloven jistým anglickým filozofem odmítajícím soukromé vlastnícví půdy, rozhodne se mužikům na svých statcích předat půdu do jejich užívání. Zároveň se u svých vlivných známých přimlouvá za Maslovovou a posílá žádost o milost carovi. Maslovové nabídne sňatek, ta ho odmítá, je hrdá, v nitru však Něchljudova obdivuje. Něchljudov se nedá odradit a podstupuje s ní cestu na Sibiř. Zařídí, že je přeřazena mezi politické vězně, se kterými je lépe zacházeno a kteří tvoří morálnější okolí. Maslovová se po cestě na Sibiř seznamuje s revolucionáři a do jednoho z nich se zamiluje. Car vyslyší dovolání (i díky Něchljudovovým známým) a mění trest z nucených prací na vyhnanství.

Tolstoj v románu velmi obrazně vyjadřuje všednost a beznaděj chudiny v Rusku 19. století, neskutečné sociální rozdíly, kontrast přepychu a hýření s bojem o život spodiny. Román je také zaměřen proti pokrytectví v pravoslavné církvi. Je zde popisován ruský vězeňský systém, v kterém není na obyčejného člověka brán ohled a v kterém pozbývá vězeň veškerých práv. Tolstoj vyjadřuje myšlenku, že ti, kteří tvoří státní byrokracii, nemají morální právo věznit jiného člověka, protože sami nejsou bez viny. Něchljudov dochází k závěru, že většina lidí je tak vězněna neprávem, neboť jejich vývoj byl determinován prostředím, které jim nedalo jinou šanci. Jakožto „antiburžoazní“ román bylo "Vzkříšení" v ČSSR vydáno bez problémů (ačkoliv komunistický vězeňský systém používal stejných metod…).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vzkříšení na Wikimedia Commons
• Digitalizovaná vydání díla Vzkříšení v digitální knihovně Kramerius NK ČR.