Vysoká dostupnost

Vysoká dostupnost je pojem vyjadřující spolehlivost systémů a služeb obvykle v oboru výpočetní techniky. Dostupností se rozumí veličina udávající to, že systém je k dispozici v případě, že je vyžádáno jeho použití.[1]

Vysvětlení pojmu

Dostupnost se vyjadřuje v procentech a lze ji považovat za pravděpodobnost, že systém poskytuje požadované funkce za určených podmínek a v daném časovém okamžiku. Dostupnost je dána jak spolehlivostí systému samotného, tak i s časem kdy dojde k obnovení poskytování služby po poruše.[2] Dostupnost je vyjádřena poměrem doby kdy byl systém v daném časovém období dostupný a celkového časového období.

Vysoká dostupnost (anglicky High availability neboli zkráceně HA) je pojem používaný ve výpočetní technice a to jak v souvislosti s hardware, tak se software. Obecně výrobci hovoří o systémech s vysokou dostupností tam, kde jde o systém, při jehož vývoji je mezi základní požadavky stavěna právě spolehlivost a schopnost obnovení činnosti po poruše.[2]

Vazba na související veličiny

Dostupnost systému úzce souvisí s dalšími veličinami. Důležitým údajem pro vyjádření spolehlivosti systému je střední doba mezi poruchami (anglicky Mean Time Between Failure, zkratka MTBF), která je udávána obvykle v hodinách. Vyšší hodnota MTBF znamená vyšší spolehlivost systému. Dalším důležitým údajem je střední doba opravy/obnovy (anglicky Mean Time to Repair, zkratka MTTR), který je také udávána obvykle v hodinách. Dostupnost potom lze vyjádřit vzorcem [1]:

Příčiny snižování dostupnosti

Pět nejčastějších důvodů snižování dostupnosti výpočetních systémů podle studie z roku 2010 je:[3]

  1. Chyby při řízení změn
  2. Nedostatky při monitoringu složek systému
  3. Nesprávně stanovené požadavky a kriteria při výběru dodavatelů
  4. Nedostatky v provozních procesech
  5. Výpadky komunikačních sítí

Klasifikace vysoké dostupnosti

Definice a klasifikace vysoké dostupnosti se podle různých pramenů mírně liší. Například klasifikace podle Harvard Research Group dělí systémy dle dostupnosti do šesti tříd AEC-0 až AEC-5 (Availability Environment Classification)[4], kde nejvyšší je třída AEC-5. Jako vysoce dostupné systémy se považují systémy od AEC-3 s dostupností minimálně 99,9%, což představuje celkový výpadek 8 hodin 45 minut a 58 sekund za rok provozu.

Odkazy

Reference
  1. [Střední doba mezi poruchami - vysvětlení a standardy, Whitepaper č. 78, APC http://www.apcmedia.com/salestools/VAVR-5WGTSB_R0_CZ.pdf%5B%5D]
  2. Vargas, E. : High Availability Fundamentals, Sun BluePrints, 2000
  3. Ulrik Franke, Pontus Johnson, Johan König, Liv Marcks von Würtemberg: Availability of enterprise IT systems – an expert-based Bayesian model, Proc. Fourth International Workshop on Software Quality and Maintainability (WSQM 2010), Madrid,
  4. Andrea Held: Oracle 10g Hochverfügbarkeit, Addison-Wesley, 2004, ISBN=3-8273-2163-8

Literatura
  • Schmidt, K. : High Availability and Disaster Recovery – Concepts, Design, Recovery, Springer,2006
  • Vargas, E. : High Availability Fundamentals, Sun BluePrints™ OnLine - November 2000

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.