Vylučovací žaloba

Vylučovací žaloba neboli excindační žaloba je žaloba o vyloučení věci z exekuce podle § 267 občanského soudního řádu. Lze se jí domoci vyloučení majetku z nařízené exekuce, pokud ta není ve vztahu k tomuto majetku přípustná. Jde zejména o případy, kdy je vlastníkem jiná osoba než povinný (vůči komu je exekuce vedena), případně pokud sice jde o vlastnictví povinného, ale ten danou věc nezbytně nutně potřebuje (např. obvyklé vybavení domácnosti, zdravotní potřeby a pomůcky) nebo by její exekuční prodej byl v rozporu s morálními pravidly (např. snubní prsten).[1] Žalovaným musí být oprávněný (navrhovatel exekuce) a o žalobě rozhoduje soud ve sporném občanském soudním řízení.

Jde-li o exekuci prováděnou soudním exekutorem, není pro úspěch excindační žaloby nutné nejdříve požádat o vyškrtnutí věci ze soupisu podle § 68 exekučního řádu. Žalobce se pouze vystavuje nebezpečí, že postižená věc může být soudním exekutorem mezitím prodána.[2]

Avšak i tehdy, pokud je vylučovací žaloba zamítnuta nebo pokud dokonce nebyla podána vůbec, lze po provedení exekuce podat proti neoprávněně zvýhodněnému tzv. žalobu z lepšího práva.[3]

Reference
  1. § 322 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
  2. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 23 Co 35/2011, publikován pod č. 21/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1037/2013.
  3. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 28 Cdo 4531/2008.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.