Žaloba z lepšího práva

Touto žalobou lze napravit situaci, kdy je v rámci exekuce vyplacena alespoň část pohledávky, výtěžku z nuceného prodeje nebo jiného zpeněžení někomu jinému, než je ten, komu k dané pohledávce nebo věci svědčilo z pohledu hmotného práva „lepší právo“. Může jít např. o vlastníka vydražené věci nebo věřitele povinného, vůči němuž byla exekuce vedena, vždy však o třetí osobu, která se exekuce přímo neúčastnila, jejíž ochraně žaloba z lepšího práva slouží. Odůvodněna je tím, že zisk byl vyplacen bez právního důvodu a kdyby bylo postupováno správně, náležel by žalobci.

Projednává se nikoli přímo v exekučním, ale v klasickém sporném soudním řízení jako tzv. žaloba na plnění, neboť náprava vzniklé situace ve formě uvedení v předešlý stav je v exekučním řízení vyloučena.[2] Žalovaná částka odpovídá plnění, které už bylo žalovanému vyplaceno, žalobcem je osoba, která byla takovým provedením exekuce poškozena, a žalovaným ten, který se takto neoprávněně, bez právního důvodu obohatil.[3] Z hlediska hmotného práva jí proto není vymáhána náhrada škody, ale nárok z bezdůvodného obohacení.[4][5] Pro opodstatněnost žaloby z lepšího práva není rozhodující byť i správný postup podle procesního práva, ale jen to, zda obohacený žalovaný měl nebo neměl hmotněprávní důvod si exekuční výnos ponechat.[3] Také zamítnutí nebo dokonce nepodání vylučovací žaloby nemá na její úspěch vliv.[6]

Její pojmenování má kořeny v posledním odstavci § 231 exekučního řádu z roku 1896,[7] který výslovně umožňoval tomu, kdo podal odpor proti rozvrhovému usnesení, aby mohl „své lepší právo žalobou ku platnosti přivésti“. V současnosti není upravena přímo, protože je ale jejím podkladem bezdůvodné obohacení žalovaného, vyplývá z § 2991 občanského zákoníku.[3]

Kromě exekucí ji lze uplatnit také v případě, že k neoprávněnému obohacení došlo při vyplacení výtěžku zpeněžení konkursní podstaty. Také zde může směřovat jen vůči těm, mezi něž byl výtěžek zpeněžení vyplacen, protože nelze napadnout vlastnické právo nabyvatele zpeněženého majetku.[8]

Žalobu z lepšího práva ale nemůže uplatnit zástavní věřitel, který svou pohledávku do řízení nepřihlásil, o jeho „lepším právu“ po vyplacení výtěžku zpeněžení už nelze rozhodnout.[9] Nelze ji také použít proti insolvenčnímu správci a jeho odměně, protože ta je určena jinak, než rozvrhovým usnesením, které deklaruje žalobou napadnutelné pohledávky konkursních věřitelů.[10]