Vrh svislý

Vrh svislý je pohyb tělesa v homogenním gravitačním poli, při kterém počáteční rychlost tělesa má směr svisle vzhůru - proti směru gravitační síly. Kromě gravitační síly nepůsobí na těleso žádná další síla (příp. jsou další síly zanedbatelné).

Vrh svislý je v první fázi (pohyb nahoru) rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb se záporným zrychlením, jehož velikost se rovná gravitačnímu zrychlení. Rychlost tělesa se v první fázi zmenšuje, až dosáhne nuly, těleso se na okamžik zastaví v největší výšce (největší vzdálenosti) a začne druhá fáze - volný pád.

Vrh svislý vzniká složením rovnoměrného pohybu s počáteční rychlostí a rovnoměrně zrychleného pohybu se zrychlením proti směru počáteční rychlosti.

Výpočet okamžité výšky h svislého vrhu:

${\displaystyle h=h_{0}+v_{0}t-{\frac {1}{2}}gt^{2}}$

kde h₀ je počáteční výška, v₀ je počáteční rychlost, g je gravitační zrychlení (příp. tíhové zrychlení), t je čas od počátku vrhu

Výpočet největší výšky h svislého vrhu:

${\displaystyle h=h_{0}+{\frac {v_{0}^{2}}{2g}}}$

kde v₀ je počáteční rychlost, g je gravitační zrychlení (příp. tíhové zrychlení)

Výpočet času t dosažení největší výšky:

${\displaystyle t={\frac {v_{0}}{g}}}$

kde v₀ je počáteční rychlost, g je gravitační zrychlení (příp. tíhové zrychlení)

Rychlost dopadu tělesa do původního místa je stejná jako počáteční rychlost.

Při vrhu svislém se počáteční kinetická energie mění na gravitační potenciální energii a po dosažení největší výšky se naopak gravitační potenciální energie mění na kinetickou energii tělesa.