Vrch Třešňovka (Hrdlořezy)

Třešňovka je protáhlý hřeben, který se táhne od frekventované Spojovací ulice asi 900 m východním směrem k zahrádkářské osadě. Jižní strana se svažuje k novostavbám tzv. Zeleného města. Pod severním svahem je ulice Pod Šancemi oddělující sad od areálů patřících do vysočanské průmyslové zóny, a název této ulice naznačuje někdejší využití hřbetu kopce k obranným vojenským účelům (i začátkem 20. století tu bylo vojenské cvičiště a ještě před revitalizací tu byly zbytky lehkého bunkru).

Sad patří velikostí mezi největší ovocné sady v Praze, roste tu více než 1500 stromů. Po hřebeni vede zpevněná cesta, dostupná od Spojovací ulice poměrně strmými bočními cestami. Podle informačních tabulí na východním a západním konci síť cest zhruba odpovídá podobě sadu v době jeho založení po druhé světové válce (předtím tu byly louky, pole a pastviny). Po roce 1990 postupně ale chátral a stalo se z něj místo plné komunálního i stavebního odpadu s příbytky bezdomovců.[2]

Když se po roce 2010 podstatně změnilo okolí lokality zejména výstavbou nákupního centra a Zeleného města na rozhraní Hrdlořez a Jarova, rozhodl Magistrát hlavního města Prahy o revitalizaci sadu. Odpad byl odvezen na legální skládky, byla odstraněna většina starých neplodících stromů a v pravidelných liniích byly vysázeny nové stromy, především starší odrůdy třešní vyšlechtěné už před 20. stoletím a pěstované za první republiky (například libějovická srdcovka, germersdorfská, Karešova třešeň nebo kaštanka).[3] K revitalizaci byl využit i sediment vytěžený z nedalekého hloubětínského Hořejšího rybníka. Na revitalizaci, jejíž podstatná část proběhla v letech 2015 a 2016, také přispěl částkou 2,5 mil. Kč Evropský fond pro regionální rozvoj.

Ovocné sady jako kombinace lesního a lučního prostředí jsou bohaté na řadu organismů, živočichů i rostlin. V Třešňovce byla záměrně ponechána torza některých starých stromů, protože se hodí k hnízdění ptáků, např. pěvců nebo sov. Poskytují příznivé podmínky i pro hmyz vázaný na mrtvé dřevo nebo pro některé lišejníky.

Původní bunkr protiletecké obrany na vrcholu kopce byl překryt směrovou růžicí, na které jsou vyznačeny směry a vzdálenosti k některým českým horám. Část cest se příležitostně využívá k pořádání cyklokrosových závodů (už v roce 1972 tu bylo mistrovství světa a stříbrnou medaili získal Miloš Fišera).[3]

Travnatý porost Třešňovky by neměl být příliš udržovaný, ale sečený pouze dvakrát ročně a v některých částech se mají pást ovce a kozy. Ovoce v sadu si lidé mohou natrhat zadarmo.[4]

• 
  Pohled od západu
• 
  Směrová růžice
• 
  Hlavní cesta od východu
• 
  Rozkvetlé stromy na jižním svahu, duben 2020
• 
  Rozkvetlé stromy na severním svahu, duben 2020