Vrch 203

19. září Japonci zaútočili na nejsevernější obranné pozice Port Arturu, setkali se se zarputilým ruským odporem. Carské jednotky na Vysoké hoře odrážely japonské útoky jeden za druhým za vydatné pomoci palby z kulometů a děl a 22. září byli Japonci nuceni ustoupit se ztrátou více než 2500 mužů. Japonci jen během útoku na Vysokou horu ztratili na 3500 mužů.

„Poslední dny Port Arthuru“, Fritz Neumann (Chromolitografie z původní kresby autora)

Další japonský útok na pozice na Vysoké hoře začal 28. listopadu 1904. Vrch 203 byl původně bez obranných pozic. Rusové si ale brzo uvědomili jeho důležitost při možném obléhání města. Vrch byl protkán železobetonovými pevnůstkami a zákopy s elektrickým ostnatým drátem, které jej spojovaly s okolními pevnostmi. Na vrcholu bylo betonem opevněné velitelství, kde sídlil veterán bitvy o Nan-šan generál Treťjakov.

Po náročných sapérských pracích a dělostřeleckém útoku s novými obléhacími děly Armstrong byly pod některými ruskými opevněními na hlavním obranném perimetru od 17. do 24. listopadu odpáleny miny a na noc z 26. na 27. listopadu byl Japonci naplánován generální útok. Shodou okolností to bylo ve stejný den, kdy ruská Baltská flotila vplouvala do Indického oceánu. Beznadějný útok 2600 mužů (včetně 1200 z nově příchozí 7. divize IJA) vedený generálem Nakamurou Satoruem se nezdařil. Japonské ztráty činily oficiálně 4 000 mužů, pravděpodobně však byly dvakrát vyšší.4] Ruský generál Roman Kondratěnko nechal rozmístit odstřelovače, kteří zastřelili kohokoli, kdo se pokusil opustit své pozice.[1][2]

28. listopadu v 8.30 se japonské jednotky za mohutné dělostřelecké podpory znovu pokusily o útok po úbočích Akasakajamy i kopce Vrchu 203. Na podporu tohoto útoku bylo během jediného dne vypáleno přes tisíc 230kg střel z houfnic. Japonci se za rozbřesku dostali až k ruské linii zátarasů z ostnatého drátu a po celý následující den, 29. listopadu, drželi pozice, zatímco jejich dělostřelectvo zaměstnávalo obránce nepřetržitým ostřelováním. Přesto japonské síly utrpěly vážné ztráty, protože ruští obránci mohli proti hustě sevřené mase japonských vojáků použít ruční granáty a kulomety.

Dne 30. listopadu se malé skupině Japonců podařilo na vrcholu kopce vyvěsit japonskou vlajku, ale do rána 1. prosince Rusové úspěšně podnikli protiútok.[2]

V podobném duchu pokračovala bitva po několik dní a množství mrtvých na obou stranách závratně rostlo. Rozhodnutí přišlo až 5. prosince, kdy byl během bombardování vážně raněn generál Treťjakov. V 10.30 Japoncům se podařilo znovu kopec dobýt a na vrcholu našli už jen hrstku obránců. Carská armáda se pokusila dvakrát dobýt pozice zpátky, ale již neúspěšně. V 17.00 byl vrch definitivně v rukou Japonců. Po dobytí Vysoké hory začali Japonci s ostřelováním přístavu.[2]

Dobytí Vysoké hory byl první výrazný úspěch japonské armády od srpna 1904, který byl ale draze zaplacen. Japonci ztratili v bitvě na 8000 mužů (poslední žijící syn generála Nogiho také padl při finálním útoku). Rusové ztratili na 6000 mužů.[1][2][3]

Maresuke Nogi po bitvě použil čínskou výslovnost a vrch ve své slavné básni pojmenoval jako „Hora, kde leží vaše duše“ (čínsky 爾靈山; Erlingšan):[4]

V roce 1993 darovala Japonsko-čínská asociace na podporu výměny přátelství mezi dětmi městu Ta-lien 1 300 třešňových stromů, které byly vysazeny na úpatí jižního vrcholu Vrchu 203. Od roku 1998 začala místní oblast každoročně pořádat akci „Cesta třešňových květů.“

Od roku 2005 byla povýšena na „Ta-lien Lü-šun-kchou festival třešňových květů“. Jedním z míst konání je i zahrada rozkvetlých třešní na Vrchu 203.

V dubnu 2009 byla otevřena nová Třešňová zahrada na Vrchu 203. Rozkládá se na ploše více než 500 000 metrů čtverečních a je v ní více než 3700 třešňových stromů 18 odrůd.[5][6]