Vršatské predhorie

Území se nachází v severní polovině pohoří Bílé Karpaty a zabírá východní a jihovýchodní část podcelku Vršatské bradla. Má podlouhlý tvar severovýchodní-jihozápadní orientace a leží zde okrajově město Púchov a obce Streženice, Lednické Rovne (část Medné ), Dolná Breznica, Tuchyňa a Pruské. Vršatské predhorie sousedí na severozápadě s geomorfologickými částmi Bílých Karpat, konkrétně na severu jsou to Hladké vrchy (podcelek Kobylináč), na západě následuje Podvršatská brázda a Vysoké Vršatce, patřící do Vršatských bradel. Jižním a jihovýchodním směrem se nachází Považské podolie s podcelkem Bielokarpatské podhorie a Ilavská kotlina Na okraji Púchova vede údolím Bielej vody hranice s Javorníky a jejich částmi Púchovská vrchovina a Javornická brázda. [1]

Převážná část Bílých Karpat patří do povodí Váhu a jihovýchodním směrem do řeky Váh směřují i všechny potoky z této oblasti. Nejvýznamnější jsou od jihu Podhradský potok, Tovarský potok a Lednica. Sídla na území Vršatské předhůří jsou všechny přístupné silnicemi III. třídy, odbočujících ze silnice II / 507 ( Púchov - Nemšová ), severovýchodním okrajem vede silnice I / 49 z Púchova na Moravu. Údolím z Púchova vede i důležitá železniční trať. [2]

Tato část pohoří leží mimo chráněné území, malá část na jihozápadním okraji však je součástí Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Ze zvláště chráněných území na jihozápadním okraji leží přírodní památka Babiná a Skalice. [2]

Východní část Vršatských bradel je turisticky méně navštěvovanou oblastí, výjimku tvoří okrajová jihozápadní bradlová část. Touto částí Bílých Karpat vede zeleně značený chodník z Pruského do sedla Chotuč a z Lednické Rovne do obce Lednica. Z města Púchov vede modře značený chodník přes Lednici a Červený Kameň do Vršatského Podhradia. [2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vršatské predhorie na slovenské Wikipedii.

• Vršatské bradla
• Bílé Karpaty
• Geomorfologické členění Slovenska