Votkinská vodní elektrárna

Votkinská vodní elektrárna (rusky Воткинская ГЭС) je vodní dílo na řece Kama. Je součástí Volžsko-kamské kaskády.

Votkinská vodní elektrárna
Poloha
StátRusko
KrajPerm
MěstoČajkovskij
Souřadnice56°47′29″ s. š., 54°5′5″ v. d.
Hydrologické údaje
Povodí řekyKama
Roční průtok2 750 m³/s
Vodní elektrárna
Výkon současný1 085 MW
Typ turbínyKaplan
Ostatní
Stavprůtoková
Začátek výstavby1956
Dokončení1966

Všeobecné informace

Dílo bylo vybudováno v letech 1956 až 1966.

Řeka je zadržena hrází o celkové délce 4 770 m, betonová část o délce 191 m  a výšce 45 m obsahuje budovu elektrárny a přelivovou hráz o osmi polích o délce 20 m, projektovanou pro bezpečný převod 35 000 m3/s.

Součástí je jednokomorový jednostupňový zdymadlový systém.

Na spádu 18 m pracuje 10 Kaplanových turbín s hltnostmi 500 - 700 m3/s o celkovém výkonu 1 085 MW.

Průměrná roční výroba je 2 630 miliónů kWh.

Historie vodního díla

Na základě projektu z roku 1953 byla stavba zahájena 5. září 1956.

První kubík betonu byl položen 5. listopadu 1957, suchá jáma byla zaplavena 28. září 1961, k překrytí Kamy došlo 6. října 1961. Ke spuštění prvního energobloku došlo 20. prosince 1961. V červnu 1964 byla naplněna nádrž na provozní kótu. Do běžného provozu byla elektrárna uvedena v červenci 1966, jako důležitý zdroj bezproblémového provozu sítě Ural.

Na levém břehu bylo vystaveno město pro stavitele díla, které bylo pojmenováno po Petru Iljiči Čajkovkém.  

Havárie na zdymadle 10. 5. 1962

Zdymadlo v roce 2005

Dostavba vodního díla spadá do doby, kdy masivní lidský potenciál byl převeden na stavby obřích a prestižních děl na Angaře a Jeniseji. Dalším významným prvkem doby ve výstavbě vodních děl byl projev Nikity Sergejeviče Chruščova z listopadu 1959, ve kterém stavby vodních děl označil jako zbytečně nákladné, dlouho trvající, s předimenzovanými prvky bezpečnosti. V této atmosféře byl změněn i původní projekt dvoukomorového zdymadla na jednokomorový, což v konečném důsledku znamenalo maximální tlak na prvky systému 2,3 atm. V květnu 1962 došlo za situace, kdy se v komoře o rozměrech 285 x 29 m nacházel výletní parník s 423 osobami a vlečný remorkér s nákladem dřeva a kdy lodě již byly pomocí provazů ukotveny ke zhroucení levého boku komory, do které se začala neřízeně obrovským průtokem hrnout voda. Celkový počet obětí byl 21 z řad výletníků i obsluhy (Hlas Ameriky hlásil několik hodin po neštěstí číslo 120).

Současnost

V roce 2019 probíhá kompletní rekonstrukce zastaralého strojního i elektrického systému.

Odkazy

Literatura

  • Keller R., Gewaesser und Wasserhaushalt des Festlandes, 250 stran, TVG Leipzig, 1962
  • Linsley R.K., Applied hydrology, 759 str. McGraw-Hill, 1968
  • Гидроэлектростанции России.: Tiskem Institutu Гидропроект - Санкт-Петербург, 1998. — 467 stran
  • Klaus Gestwa: Die Stalinschen Grossbauten des Kommunismus, R. Oldenbourg Verlag, Mnichov, 2010. - 670 stran

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.