Vosa prostřední

Vosa prostřední (Dolichovespula media) je velká vosa, která připomíná svým vzhledem sršeň obecnou. Je rozšířená po celé Evropě a v Asii. Stejně jako ostatní vosy má žihadlo napojeno na jedovou žlázu, takže může bodnout. Vzhledem k neagresivitě a nehojnosti druhu dochází k bodnutí spíše ojediněle.

Vosa prostřední
Královna vosy prostřední okusuje dřevo, z něhož si staví hnízdo.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Podřádžahadlovití (Aculeata)
Čeleďsršňovití (Vespidae)
Rodvosa (Dolichovespula)
Binomické jméno
Dolichovespula media
Retzius, 1783
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Královna měří 18–22 mm, dělnice 13–19 mm, samec 15–19 mm. Je to druh především barevně velice variabilní, nejčastěji se dá zaměnit s vosou lesní. Samcům obvykle chybí pro tento druh typické sršní zbarvení. U dělnic je nejčastěji hlava žlutá, s černou páskou procházející mezi očima. Řadí se mezi tzv. dlouholebé vosy (rod Dolichovespula), jejichž hlava je od očí směrem dolů protažená. Zadní a střední končetiny jsou obvykle červené až okrové, přední červeno-žluté. Hruď je černá, u hlavy má rudé znaky, které jsou dovnitř žlutě lemovány. Bedra mají rudou kresbu nebo jsou plošně rudá. Tykadla jsou černá a oči poměrně velké. Křídla jsou hnědá. Zadeček je skoro stejný jako u sršně obecné.

Výskyt, hnízdění

Obývá světlé a křovinaté biotopy, často v blízkosti lidských sídel, hojná je zvláště ve vyšších polohách. Volně visící kulovitá hnízda staví v hustém křoví, v živých plotech, na stromech, skalách a občas i v podstřeší, obvykle ve výšce 1–4 m (ale i více než 10 m). Žlutobílý až šedý obal hnízda se podobá pergamenu s uzavřenými vzduchovými komůrkami. Stavebním materiálem je živá dřevní hmota smíchaná se slinami. Vchod do hnízda je z počátku opatřen předsíní, kterou u starších hnízd dělnice rozebírají a zakládají nový vstupní otvor po straně asi v jedné třetině hnízda. Hnízdo obsahuje 3–5 pláství (nejvíc 6) s ohrnutými okraji a až 1800 zárodečnými buňkami v každé z nich. Plně rozvinutá kolonie čítá 900–1800 jedinců všech vývojových stadií, z toho 150 až 500 z nich je dělnic. Hnízdo zaniká obvykle v polovině září.

Živí se hmyzem (larvy) a různými druhy sladkých šťáv, jako je nektar, ovoce, míza (dospělci).

Druh rozšířený v celé Evropě, na sever až k polárnímu kruhu. V ČR rozšířený takřka všude, avšak nehojný.

Literatura

  • MACEK, Jan a kol. Blanokřídlí České republiky I.: Žahadloví. Praha: Academia, 2017.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.