Vorvaňovití
Vorvaňovití (Physeteridae) jsou malá čeleď z řádu kytovců. Řadí se do ní tři druhy ve dvou rodech.[1] Tělo je protáhlé (hlava tvoří jednu čtvrtinu celkové délky a je tupě zakončena). Jediný dýchací otvor je umístěn na předním konci hlavy (ve tvaru S). Funkční zuby rostou pouze z dolní čelisti. V hlavové dutině nad horní čelistí se nachází olejovitá látka-spermacet (5 až 7 tun). Hřbetní ploutev není vytvořena a je nahrazena tzv. hřbetním hrbem (1 krční obratel volný, zbylých 6 srůstá v jediný pevný kosterní útvar).
 Vorvaňovití | |
|---|---|
 vorvaň obrovský (Physeter macrocephalus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | kytovci (Cetacea) |
| Čeleď | vorvaňovití (Physeteridae) Gray, 1821 |
| Sesterská skupina | |
| narvalovití (Monodontidae) + delfínovcovití (Platanistidae) + delfínovití (Delphinidae) + sviňuchovití (Phocoenidae) + vorvaňovcovití (Ziphiidae) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vorvaň tuponosý
Je to třetí největší druh kytovců vůbec. Horní čelist svými měkkými částmi vždy výrazně čelist spodní přesahuje (u samců vice, než u samic). Hrudní ploutve jsou krátké a široké. Rozpětí mohutné ocasní ploutve může odpovídat i více než 25% délky těla. Na spodní straně ocasní části těla je vytvořen výrazný kýl. Zbarvení šedohnědé, až černé, na břiše světlejší. Starším samcům se říká býk. Obvykle měřili 20 m, dnes spíše jen 18 až 19 m (nejvíce i přes 24 m - historické záznamy z 19. století). Váží 55-65 tun, někdy i 70-85 tun. Samice neboli krávy. Měří 11-13 m (nejvíce 15,8 m). Váží 15-27 tun (nejvíce 34 tun).
Taxonomie
- Rod: Physeter (Linnaeus, 1758)
- vorvaň (Physeter catodon) (Linnaeus, 1758)
- Rod: Kogia (Gray, 1846)
- kogie tuponosá (Kogia breviceps) (de Blainville, 1838)
- kogie Owenova (Kogia sima) (Owen, 1866)
Reference
- Profil taxonu [online]. Biolib.cz [cit. 2011-08-01]. Dostupné online. (česky)
