Delfínovcovití
Delfínovcovití (Platanistidae) je čeleď se čtyřmi recentními rody, která přísluší do podřádu ozubených z řádu kytovců. Delfínovci žijí ve velikých řekách nebo jezerech jižní Asie a Jižní Ameriky, případně v brakických pobřežních vodách. Všechny rody mají pouze po jednom druhu.
 Delfinovcovití | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | kytovci (Cetacea) |
| Čeleď | delfínovcovití (Platanistidae) Gray, 1846 |
| Rody | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
Jsou to kytovci menších rozměru, s úzkými protaženými čelistmi a s nízkou, dobře vyvinutou stabilizační hřbetní ploutví. Dorůstají délky maximálně do 3 metru a váží asi 150 kg, jen delfínovec laplatský je zhruba poloviční, je nejmenší z kytovců. Žijí převážně v zakalené vodě a jejich zrak je velice slabý, delfínovec ganžský nevidí vůbec. Mívají po 120 až 140 zubech, jen delfínovec laplatský jich má okolo 220. Samice jsou březí okolo 350 dnů.
Delfínovcovití mají široké spektrum vydávaného zvuku od 250 Hz do 280 kHz, které jim slouží jak pro komunikaci s ostatními příslušníky rodu, tak i pro echolokaci při orientaci v kalných vodách a k lovu potravy. Jsou to říční příbuzní mořských delfínů
Na 59. výročním zasedání Mezinárodní velrybářské komise (International Whaling Commission) v Anchorage, USA, ve dnech 6. – 31. května 2007 bylo konstatováno, že delfínovec čínský pravděpodobně vyhynul a to v důsledku zhoršení podmínek prostředí, ve kterém žil.
Odkazy
Literatura
- Vratislav Mazák, Zvířata celého světa, Státní zemědělské nakladatelství, sv. 12, 1987
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu delfínovcovití na Wikimedia Commons