Volia veža

Volia veža (polsky Wołowa Turnia) je pohraniční štít v hlavním hřebeni Vysokých Tater. Ve skupině zvané Volí chrbát je nejvýraznější. Mezi horolezci je populární 200metrová jihozápadní stěna s pevnou plotnovitou skálou.

Volia veža
Mírně vlevo najvyšší Volia veža, doprava Žabia veža a Žabí kôň

Vrchol2370,5 m n. m.
Poloha
SvětadílEvropa
StátSlovensko Slovensko Polsko Polsko
PohoříVysoké Tatry
Souřadnice49°10′47″ s. š., 20°4′27″ v. d.
Volia veža
PrvovýstupKatherine Bröske, Simon Häberlein 1905
Horninažula
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Topografie

Od Žabí veže ji odděluje Východní Volia štrbina, od Rohatej vežičky na západě Velká Volia štrbina. Jihozápadní stěnou strmě spadá do Žabí doliny, 400metrovou severo-severovýchodní stěnou do kotle Mořského Oka. Oběma stěnami vede množství horolezeckých cest.[1]

Několik výstupů v jihozápadní stěně

  • 1905 Katherine Bröskeová a Simon Häberlein od Východní Voliej štrbiny s obcházením hřebene, I.
  • 1927 „Jižní žebro“ Janusz Chmielowski, A. Ferens, Mieczyslaw Swierz, III.
  • 1931 Wiesław Stanisławski a J. Staszel, V.
  • 1935 „Štáflovka“ Vlasta Štáflová, Karel Čábelka a J. Šabata, V.
  • 1962 M. Eštok a Ladislav Janiga, VI A2 (6+).

Dvě cesty má Arno Puškáš – pilířem a komínem, po jedné Michal Orolin (7/7 +), Jarýk Stejskal, ze severu Zbigniew Korosadowicz, Pavel Pochylý a další přední horolezci.

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Volia veža na slovenské Wikipedii.

  1. PUŠKÁŠ, Arno. Vysoké Tatry, horolezecký sprievodca, diel VII, Žabie sedlo - Laliové sedlo hlavní hrebeň Vysokých Tatier. 1. vyd. Bratislava: Šport, 1981. 290 s.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.