Vojtěch Bělohrobský

Narodil se v rodině ševcovského mistra Jana Vejskraba a jeho manželky Kateřiny, rozené Hromadníkové.[1] V Černovicích u Tábora, kde nastoupil na farní dvoutřídku a patřil zde mezi nejlepší žáky. V letech 1857–1859 absolvoval německou reálku. Během studií na reálce přijal pseudonym Bělohrobský, jako protest proti tomu, že němečtí učitelé přepisovali jeho příjmení jako Weissgrab (česky bílý hrob).[3][4] Po absolvování německé reálky nastoupil na utrakvistický ústav učitelský v Českých Budějovicích, kam chodil až do roku 1860. Po absolvování tohoto ústavu odešel do Merklína, kde se stal podučitelem.

Tady se seznámil s básníkem Jakubem Arbesem. Bělohrobský přesídlil do Blovic 30. září 1861 a stal se prvním podučitelem v Blovické farní škole. Příchodem do Blovic se Bělohrobského tvorba zásadně změnila. Kromě motivu lásky, který bere na sebe podobu spíše skeptickou, nebo jinou, než je láska mezi mužem a ženou, (píše například o lásce k vlasti), především v jeho výchovných článcích. V nich se také objevují prvky moralizující, zde, v jeho tvorbě vůbec poprvé a také prvky humoru, dalo by se říci, že jeho tvorba dostává větší přesah a stává se vyzrálejší.

Je to způsobeno různými aspekty, jednak věkem, jednak prožitými událostmi a také jeho postupující nevyléčitelnou chorobou a horšícím se celkovým zdravotním a duševním stavem[5]. Roku 1867 byl ze zdravotních důvodů nucen zanechat učitelování. Zdržoval se pak, po většinu času ve svém školním bytě, který se mu náhle stal vězením.

Rodný dům Vojtěcha Bělohrobského v Černovicích u Tábora

Nikdo z jeho přátel a známých za ním celé měsíce nezašel[5] a tak není divu, že jedny z jeho posledních řádků, adresovaných povětšinou matce, jsou plné hořkosti. Stoupenec májovců Vojtěch Mikuláš Vejskrab–Bělohrobský zemřel ve věku třiceti let, 30. července, v prvním patře blovické školy, roku 1869 a své rodině v Černovicích odkázal dluhy a skrovný majetek. Pohřben byl na hřbitově v Blovicích.

• Novela Pianista – vyprávění o milostném vztahu učitele klavíru a jeho žačky.
• Články vychovatelské – Má- li se patriotismus ve školách národních budit a jak by se to díti mohlo a mělo?
• Novela – Zuby a láska. Čili: také srdce – jak kdo chce.

Pamflety z roku 1865

• Příčina hněvu
• Chvála poloreformy
• Zákony

Básně

• Báseň – Žena a basa – Tato báseň získala v roce 1863 první cenu v humoristickém časopise.
• Báseň – Milená Rézičko!

Hudební skladby:

• Hudební skladba - Marš na rozloučenou
• Klavírní skladba „TOUHA“ – věnováno jeho nenaplněné lásce Anně Báslové

• 
  Titulní stránka klavírní skladby „TOUHA“ – věnováno jeho nenaplněné lásce Anně Báslové.
• 
  Vojtěch Bělohrobský byl mimo jiné hudebník, toto je jeho vlastnoručně psaný notový zápis.
• 
  Varhany v Blovickém kostele, zde Vojtěch Bělohrobský komponoval své skladby.
• 
  Blovická škola-v druhém patře této budovy měl Vojtěch Bělohrobský svůj učitelský podnájem, kde nakonec zemřel.
• 
  Mapa říše lásky z novely – Zuby a láska. Čili: také srdce – jak kdo chce.