Vojenský převrat v Mali 2020

Mali se od roku 2012 nacházelo ve svízelné situaci. Po svržení prezidenta Amadou Tourého vypukla válka proti separatistickým Tuaregům z Azavadu, která brzy přerostla v konflikt s radikálními islamisty z Al-Káidy a Islámského státu. V červenci 2020 došlo k rozsáhlým protestům proti prezidentovi Ibrahimovi Boubacarovi Keïtovi, které si vyžádaly nejméně 11 mrtvých a 150 zraněných.[2]

V pozdních hodinách 18. srpna 2020 vojenské oddíly skupiny pojmenované Národní výbor pro spásu lidu zajaly malijského prezidenta Keïtu, ministerského předsedu Boubou Cissého a další představitele vlády.[3] Prezidenta poté přinutily rozpustit parlament a podat abdikaci. Jako důvod převratu byla uvedena snaha zabránit pádu země hlouběji do chaosu. Pučisté poté přislíbili uspořádání voleb v „rozumném časovém rámci“.[1] Keïta byl držen na vojenské základně Kati nedaleko hlavního malijského města Bamako.[3] Skupina M5-RFP stojící za protesty proti Keïtově vládě puč podpořila.[3]

Ke konci září 2020 byl novým přechodným prezidentem ustanoven penzionovaný plukovník Bah Ndaw, který obratem jmenoval přechodným ministerským předsedou Moctara Ouaneho.[4]

Mnohé státy a mezinárodní organizace převrat odsoudily.[1]

Mezinárodní organizace

• Organizace spojených národů Organizace spojených národů – Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k okamžitému propuštění prezidenta Keïty a všech dalších zadržených.[1]
• Hospodářské společenství západoafrických států pozastavilo členství Mali v organizaci a uzavřelo hranice členských států se zemí. Vyslalo také delegaci s cílem obnovit v zemi konstituční demokracii.[1]
• G5 Sahel vyzvala k propuštění Keïty a ostatních představitelů.[5]
• Evropská unie Evropská unie – Evropský komisař pro průmysl Thierry Breton uvedl, že EU bude trvat na včasných volbách.[1]

Státy

• Čína Čína – Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Čao Li-ťien odmítl násilnou změnu režimu.[6]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vojenský převrat v Mali 2020 na Wikimedia Commons