Vojenský újezd Záhorie

Vojenský újezd Záhorie (slovensky Vojenský obvod Záhorie) je vojenský újezd na Slovensku v okrese Malacky. Nachází se v tradičním západoslovenském regionu Záhoří. Vojenská cvičení se zde provádějí od 20. let 20. století, oficiálně byl vyhlášen v roce 1951. Současná rozloha újezdu je 27 650 hektarů.

Vojenský újezd Záhorie
Vojenský obvod Záhorie
Váté písky
Poloha
Souřadnice48°29′ s. š., 17°7′ v. d.
Nadmořská výška326 m n. m.
StátSlovensko Slovensko
KrajBratislavský
OkresMalacky
Tradiční regionZáhoří
Vojenský újezd Záhorie
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha276,52 km²[1]
Správa
Statusvojenský újezd
Vznik1951
Telefonní předvolba034
PSČ901 01
Označení vozidelMA
NUTS500267
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Výcvikový prostor se rozkládá na bývalých pozemcích hraběte Pálffyho. Pro vojenské účely se začal využívat již na počátku 20. let 20. století,[pozn. 1] po vykoupení pozemků československou vládou po rozpadu Rakousko-Uherska; trvalo vykupování pozemků celkem 13 let. Nejdřív zde byla zřízena letecká střelnice, o rok později pak dělostřelecká střelnice, kterou využívala například plzeňská Škoda, v té době největší středoevropská zbrojovka.[3][4] Během druhé světové války zde Wehrmacht nacvičoval své tažení do Afriky.[4]

Oficiálně byl újezd vyhlášen nařízením vlády z roku 1951.[3] Podle nepotvrzených informací zde americká armáda na počátku 90. let nacvičovala operaci Pouštní bouře. Od roku 1999 na Záhorie cvičí americké letectvo.[4] Po roce 2012 došlo k částečnému zpřístupnění do té doby pro veřejnost prakticky zcela uzavřeného prostoru – s výjimkou několika ploch (zejména původní střelnice) se lze po území újezdu volně pohybovat, kromě doby, kdy probíhají vojenská cvičení.

Geografie

Prostor se rozkládá ve střední a východní části Záhorské nížiny, přičemž geologicky spadá do geomorfologického celku menší a na jejím jihu se nacházející Borské nížiny. Částečně zasahuje do pohoří Malé Karpaty.[2] Území se nachází na navátých křemičitých píscích.[5]

Nachází se zde pestrá mozaika biotopů – tekoucí i stojící vody, mokřady, váté písky (nacházejí se zde nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě), rozsáhlá vřesoviště a lesní biotopy (například slatinné olšiny nebo borové doubravy, jež zde vznikly za pomoci francouzských lesníků po třicetileté válce), které tvoří přibližně 72 % území újezdu.[2][4]

Rozloha obvodu je 27 650 hektarů. Dělí se na 3 vojenské výcvikové prostory:[2][3]

  • Vojenský výcvikový prostor Záhorie (severní část, slouží zejména jako dělostřelecká a raketová střelnice)
  • Vojenský výcvikový prostor Kuchyňa (jižní část, cvičí zde zejména slovenské, americké a francouzské letectvo)
  • Vojenský výcvikový prostor Turecký vrch (jihovýchodní část, připravuje se zde zejména slovenské pozemní vojsko na účast v zahraničních vojenských misích).

Odkazy

Poznámky

  1. Podle některých zdrojů v roce 1923,[2] podle jiných v roce 1924.[3]

Reference

  1. Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 883 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2017-01-18]. S. 1. Dostupné online. (slovensky)
  2. Vojenský obvod Záhorie [online]. [cit. 2019-09-04]. Dostupné online. (slovensky)
  3. Na využitie vojenského obvodu Záhorie sú odlišné názory. Sme.sk [online]. 2011-01-22 [cit. 2019-09-04]. Dostupné online. (slovensky)
  4. SLADKÝ, Jiří. Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda. iDNES.cz [online]. 2017-08-13 [cit. 2019-09-04]. Dostupné online.
  5. BŘEŇOVÁ, Marie; ČEPLOVÁ, Lucie. Testování vlivu terénu na průchodnost území. Unob.cz [online]. Univerzita obrany v Brně, 2013-10-22 [cit. 2019-09-04]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.