Vodule

Vodule (Hydracarina, Hydrachnidia, Hydrachnellae) jsou nejpočetnější skupinou vodních roztočů. Jsou poměrně nápadné, některé druhy jsou přes 2 mm velké, vodule jsou také často pestře zbarvené. Zatím bylo popsáno asi 5000 druhů vodulí.

Vodule
Hydrachnidia
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Podkmen	klepítkatci (Chelicerata)
Třída	pavoukovci (Arachnida)
Řád	roztoči (Acari)
Podřád	Prostigmata
Sekce	Parasitengona
Podsekce	vodule (Hydracarina)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jsou převážně sladkovodní, obývají stojaté vody – mokřady, rybníky, jezera a pomalu tekoucí úseky řek, některé druhy se adaptovaly k životu v termálních pramenech a podzemních či ledovcových řekách. Pár druhů žije ve slané vodě, v mořích i slaných jezerech. Většinou žijí na dně a na vodních rostlinách, ale na rozdíl od ostatních vodních roztočů mohou i plavat.

Vodule mají složitý vývojový cyklus – samička klade vajíčka většinou na kameny či vegetaci, vylíhlé parazitické larvy vyplavou na hladinu a na povrchu vody hledají hostitele, hmyz. Po přísátí se larva živí hemolymfou a natrávenou tkání hostitele, a to po několik dní až několik měsíců, podle konkrétního druhu vodule. Nasáté larvy odpadávají z hostitelů zpět do vody. Protože často sají na létajícím hmyzu, vodule mohou být zaneseny daleko od původního stanoviště.

U vývojově odvozenějších vodulí žijí i larvy pod hladinou, kde parazitují na larvách, jako jsou vážky a dvoukřídlí. Tyto larvy se nepřisávají trvale, ale své hostitele pravidelně navštěvují. Jen několik málo druhů neparazituje vůbec.

Dalším stadiem je dravá deuteronymfa, která aktivně loví vodní hmyz, korýše i jiné roztoče. Deuteronymfa se přemění na tritonymfu, která je rovněž dravá, stejně jako dospělec. Vodule jsou gonochoristé a u některých druhů je výrazný pohlavní dimorfismus.