Vlnatka krvavá

Vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum) je mšice poškozující rostliny sáním na listech a letorostech. Vlnatka krvavá je řazena do čeledě mšicovití (Aphididae), řádu polokřídlí (Hemiptera).[1] Při přemnožení způsobuje deformace koruny, plodů, zmenšení velikosti plodů, a poškození vlnatkou krvavou významně podporuje sekundární infekce houbami (např. nektriová rakovina).

Vlnatka krvavá
Vlnatka krvavá na jabloni
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádpolokřídlí (Hemiptera)
Podřádmšicosaví (Sternorrhyncha)
Čeleďmšicovití (Aphididae)
Rodvlnatka (Eriosoma)
Binomické jméno
Eriosoma lanigerum
Hausmann, 1802
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma patogena

Vědecké názvy

Podle Biolib je pro patogena s označením vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum) používáno více rozdílných názvů, například Aphis lanigera nebo Aphis lanigerum.[1]

České názvy

Někdy je pro patogena vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum) používáno označení mšice krvavá[2]

Zeměpisné rozšíření

Evropa, Severní Amerika

Výskyt v Česku

Běžný druh.

Hostitel


Popis
Letorost jabloně, zával v místě sání.

Bezkřídlé formy jsou velké asi 1,7 až 1,9 mm. Barva těla kolísá od rezavé k červenavě hnědé, narudlé až fialově červené. Tělo je pokryto voskovými vlákny. Okřídlené mšice jsou hnědočervené nebo narudlé. Samci jsou drobní.[3]

Mšice v prasklině borky, jabloň,

Příznaky

V létě na větvích a na starém dřevě jabloní husté bílé vločkovité povlaky. Povlaky pokrývají kolonie tmavých mšic. Po rozmáčknutí bílého chumáče se vytvoří červená „krvavá“ hmota. Na větvích a kořenech sání způsobuje deformace, rozmanitě utvářené nádorky. Pletiva se deformují a praskají, tvoří se množství mladých výhonů z adventivních pupenů, větve odumírají.

Nádorky chránící vlnatky, jabloň.

Biologie

Přezimují nymfy v prasklinách borky na kmeni. Při sání se vyvíjí v bezkřídlé formy, během roku mají 10 generací. V červnu se vyvíjí okřídlení jedinci a přelétají na další stromy.[L 1]

Ekologie

Parky, sady, zahrady

Patogenní organismy, predátoři
  • vosička (Aphleinus mali)
  • škvor (Forficula auricularia)
  • slunéčka
  • dravé ploštice
  • larvy pestřenek

Šíření

Okřídlení jedinci, pasivně transportem jedinců na oděvu nebo s částmi rostlin.

Ochrana rostlin

Při chemickém ošetření se doporučuje používat pouze selektivní insekticidy šetřící užitečný hmyz a vůbec obecně podporovat predátory a parazity. Přemnožení může být omezeno řezem.

Prevence

Zimní postřiky.

Chemická ochrana

Doporučuje se do postřikové kapaliny přidat smáčedlo. Jabloně musí být přípravkem dokonale ošetřeny.[4]

  • Mospilan 20 SP
  • Perfekthion
  • Pirimor
  • Aztec 140 EW

Jsou-li k dispozici plynové komory, je doporučena dezinfekce sazenic kyanovodíkem (kyanizací) nebo sirouhlíkem. [2]

Biologický boj

Dobrých výsledků v boji proti mšici krvavé bylo údajně dosaženo biologickým způsobem boje. V sadech napadených mšicí krvavou byly rozmnožovány na této mšici parazitující lumčíci – vosička (Aphleinus mali), který klade vajíčka do těla mšice. [2]

Agrotechnická opatření

Jakékoliv rány na jabloních mají být ošetřeny.[4]

Odkazy

Literatura
  1. HLUCHÝ, Milan. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. [s.l.]: Biocont Laboratory, 1997.

Reference
  1. Eriosoma lanigerum, biolib
  2. ovocnarstvi.eu
  3. OLBRECHTOVÁ, Jana. Vlnatka krvavá – škůdce jabloní [online]. [cit. 2013-08-18]. Dostupné online. (česky)[nedostupný zdroj]
  4. agromanual.cz

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.