Vlastislav Chalupa

Narodil se v Opavě do rodiny soudce. Za druhé světové války byl za Protektorátu Čechy a Morava zatčen gestapem a osm měsíců vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen, načež byl propuštěn.[3] Po propuštění se stal velitelem civilní protiletecké obrany v Bance českých spořitelen v Brně.[3] Po druhé světové válce řídil tajné podzemní organizace.[4] Po komunistickém puči v únoru 1948 byl v dubnu téhož roku tajně zatčen a převezen do konspiračního objektu v Krkonoších, kde po dvou dnech bez nátlaku podepsal spolupráci s StB.[3] V té době byl připravován na vysazení do zahraničí s úkolem pracovat mezi čs. emigranty.[5]

Se souhlasem StB založil ilegální Československou stranu práce, která vyzývala k boji proti bolševismu. Zároveň vydával i časopisy Plamen a Hlas svobodné republiky. Cílem bylo utlumovat skutečný protikomunistický odboj a provokacemi dostávat do vězení příslušníky odbojových skupin. Mezi jeho další činnost patřila infiltrace odbojových skupin [3][4] v rámci akce Skaut [6]. Úkolem členů jednotky SKAUT bylo proniknout do ilegálních organizací, kontrolovat a manipulovat jejich činnost a pak je zlikvidovat. Provokovali řádné občany k ilegální činnosti, aby je pak zavírali, vyslýchali, bili, týrali a odsuzovali na mnoho let do věznic a koncentračních táborů.[5]

Dne 4. září 1949[7] s falešným pasem na jméno František ČERNÝ, pod krycím jménem Maison emigroval pod vedením StB do Francie a následně 4. listopadu 1951 do Spojených států amerických. Výměnou za vytvoření špionážní sítě mezi emigranty Chalupa mmj. požadoval v r. 1949, aby za ním přiletěla jeho manželka s dítětem [8]. V roce 1956 jej kontaktoval pracovník StB v Chicagu kvůli obnovení spolupráce, spolupracoval s nimi do r. 1958 pod krycím jménem Direktor. V roce 1961 byl jeho spis uložen. Získal pobočky i v řadě evropských zemí a během svého pobytu v Paříži zaslal StB i heslo na skupinu Milady Horákové - heslo však bylo zkomoleno[9]. Díky provokacím získal i pod tímto krycím jménem velké množství lidí do vězení [3] a nikdy se nepřiznal.

V roce 1991 ocenila jeho práci na návrh své Právnické fakulty Masarykova univerzita čestným doktorátem.[10]