Vladimir Vasiljevič Markovnikov

Markovnikov je nejvíce známý jako autor Markovnikovova pravidla, kterým v roce 1869 popsal reakce H-X alkenů. Podle tohoto pravidla se při přidání protické kyseliny HX k alkenu naváže vodík kyseliny na atom uhlíku s méně alkynovými substituenty, zatímco halogenová skupiny na uhlík s více substituenty. Tedy chlorovodík (HCl) se přidá k propenu, CH₃-CH=CH₂ za vzniku 2-chloropropanu CH₃CHClCH₃ nikoli izomerní 1-chloropropanu CH₃CH₂CH₂Cl.[2] Pravidlo je užitečné pro predikci molekulární struktury produktů adiční reakce. 

Hughes diskutoval o důvodech Markovnikovova nedostatečného uznání během života.[3] Přestože publikoval většinou v ruštině, které většině západoevropských chemiků rozuměla, jeho článek z roku 1870, ve kterém poprvé publikoval Markovnikovovo pravidlo, byl napsán v němčině. Nicméně pravidlo bylo zahrnuto do čtyřstránkového dodatku k dvaceti šesti stránkovému článku o izomerních máselných kyselinách a v té době bylo podloženo jen velmi mírnými experimentální důkazy. Hughes dospěl k závěru, že pravidlo bylo vnuknutí, nepodpořené tehdejšími důkazy, ale později se ve většině případů ukázalo jako správné.

Markovnikov také přispěl k organické chemii tím, že našel uhlíkové kruhové řetězce s více než šesti atomy uhlíku, řetězec se čtyřmi atomy uhlíku v roce 1879, a řetězec se sedmi atomy v roce 1889.

Markovnikov rovněž prokázal, že kyselina máselná a kyselina izomáselná mají stejný chemický vzorec (C₄H₈O₂), ale různé struktury, a jedná se tedy o izomery.