Vladimír Skrepl

V letech 1976–1981 studoval obory dějiny umění a etnografie na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. V roce 1981 se přestěhoval do Prahy a nastoupil do Galerie hlavního města Prahy jako kurátor. Zde působil do roku 1991. Nemá standardní umělecké vzdělání. Jeho prvním, ještě poloveřejným vystoupením byla společná bytová výstava s Martinem Johnem v roce 1984. Spolu s ním a Jiřím Kovandou pak v druhé polovině osmdesátých uspořádali výstavy v Kulturním centrum Opatov a v Malé výstavní síni OKS v Liberci. V první polovině následující dekády Skreplovi největší pozornost věnovala progresivní soukromá Galerie MXM v Praze. Od roku 1994 vede Ateliér malířství II na Akademii výtvarných umění v Praze. V průběhu devadesátých let se zúčastnil řady klíčových kolektivních výstav. Jmenovat lze například výstavy Mezi Ezopem a Mauglím kurátorek Mileny Slavické a Vlasty Čihákové–Noshiro v roce 1992 nebo Perplex kurátorů Jany Ševčíkové a Jiřího Ševčíka v roce 1999. Manželé Ševčíkovi ho zařadili rovněž na přehlídek To, co zbývá (1993, Štencův dům, Praha), Zkušební provoz (1995, Mánes, Praha) a Snížený rozpočet (1997, Mánes, Praha). V roce 1996 si ho kurátoři Martin Dostál a Marek Pokorný vybrali na kolektivní výstavu Česká Abstra(H)ce v Galerii Václava Špály v roce 1996. V roce 2007 mu mladí umělci, teoretici a kritici umění udělili ocenění Umělec má cenu.[1] O rok později se stal laureátem Ceny Michala Ranného, kterou společně vyhlašují Moravská galerie v Brně a Společnost přátel Moravské galerie.[2] V roce 2021 uspořádalo Centrum pro současné uměná DOX výstavu Vladimír Skrepl: Remixed and Reimagined, na níž se ke Skreplově osobnosti a tvorbě vyjadřovali jeho dlouholetý asistent Jiří Kovanda a vybraní absolventi jeho ateliéru na AVU (např. Eva Koťátková, Jan Šerých, Josef Bolf a Jakubem Hoškem, Mark Ther ad.).[3]

V rané tvorbě Vladimíra Skrepla rezonovalo seznámení se s dobovým hnutím německého neoexpresionismu.[4] Teoretici Jiří a Jana Ševčíkovi v ní vnímali také vazby na malířské postmoderní hnutí italské transavantgardy. Oproti ní se však Skrepl spolu se svým tehdejším nejbližším kolegou Martinem Johnem neohlíželi na domácí tradici a kontext. V rozhovoru z roku 1984 se zmíněnými teoretiky Skrepl deklaroval zejména vztah k přímočarému vyjádření, u kterého nehrají roli dané zákonitosti zobrazování, a rozdíl mezi vytvářením obrazu u jiných a jeho dopředu nepromýšlené „pomalování plochy“.[5] Odlišnou polohu jeho tvorby připomněla společná prezentace s Jiřím Kovandou a již zesnulým Martinem Johnem v pražské Galerii Svit v roce 2010, která rekonstruovala jejich dvaadvacet let starou výstavu v Liberci. Ta ukazovala, že v následující etapě rané tvorby Skrepl vycházel i z přehodnocování jazyka geometrie v duchu dobové tendence neo-geo.[6]

Skreplova zralá malířská práce až překvapivě analogická k autorovým prvotním východiskům. Charakteristická je expresivním výrazem, vášnivým a dravým rukopisem a neustávající přitažlivostí figurálních námětů. Skreplův projev je gestický a tělesný. Jeho horizontem je intuitivní průnik k pudové, animální vrstvě výtvarného vyjádření. Kurátor Marek Pokorný o Skreplovi tvrdí, že „svým založením inklinuje především k průzkumům afektivních reakcí tvůrčího subjektu za pomoci rozvolněné, expresivní formy, která reflektuje možnosti či klišé média (malby, instalace, objektu).“[7] Kurátorka Edith Jeřábková stanovuje za podmínku Skreplovy tvorby „neustálé proměňování se, období zahuštěné a vrstvené malby střídá prázdnější kresba s textem, poté zase expresivní asambláž a socha. Je významně spojena s principy recyklace, koláže a kompozitního objektu a sochy, citace, dekonstrukce, rekontextualizace, ambivalence.“[8] Teoretik umění Václav Hájek pak u ní konstatuje „jakousi předestetickou hrubost, nepřijatelnou ani pro různá alternativní společenství.“[9]

Objekty většinou vytváří z „kulturního odpadu, banálních materiálů, textilu nebo předmětů denní potřeby“.[7] Prozatím v největším rozsahu se na ně soustředila výstava Broučci v PLATO Ostrava. Putovní výstava pro změnu Lež a lži primárně vycházela ze souboru Skreplových autorských knih, v nichž spontánně vlepoval fotografie z různých zdrojů (módních magazínů, pornografických časopisů) a razantně do nich vstupoval kresbou či vpisky.[8]

• 1994 Bytová výstava, Praha (s Martinem Johnem)

• 1985 Vysokoškolský klubu VŠZ, Praha (s Martinem Johnem)
• 1987 Kulturní centrum Opatov, Praha (s Jiřím Kovandou a Martinem Johnem)
• 1988 Malá výstavní síň OKS, Liberec (s Jiřím Kovandou a Martinem Johnem)
• 1988 Kulturní středisko Blatiny, Praha
• 1992 Výstavní síň Forum, Praha
• 1992 Galerie Béhémot, Praha
• 1994 Galerie MXM, Praha
• 1995 Forum Stadtpark. Graz, Rakousko (spolu s Jiřím Kovandou)
• 1996 Bílý jídlo. Galerie MXM, Praha (spolu s Jiřím Kovandou)

• 1997 Miauuu… Galerie Václava Špály, Praha
• 1997 Zatím co spíš. Aktualität des Schönen, Liberec
• 2001 Galerie Václava Špály, Praha
• 2003 Veselé prázdniny. Galerie Display, Praha
• 2005 A.M.180. Praha
• 2006 Obrazy. Galerie Vernon Fine Art International, Praha
• 2007 Kočka porodila štěňata. Galerie 35m2, Praha
• 2008 Miss Kosmos B. Š.. AP Ateliér, Praha
• 2009 Zastřílet si pro zdraví. Galerie 5. patro, Praha

• 2009 Jako v zrcadle. Moravská galerie v Brně
• 2010 1988. Svit, Praha (s Martinem Johnem a Jiřím Kovandou)
• 2013 Ananas a kapky potu. Galerie DSC, Praha
• 2013 Doplněk stravy. Galerie NF, Ústí nad Labem
• 2014 Vladimír Skrepl. Richard Adam Galllery, Brno
• 2014 Černé jezero. Galerie Petr Novotný, Praha
• 2014–2015 Lež a lži. Galerie výtvarného umění v Chebu, Fotograf Gallery, Praha & Wortnerův dům, Alšova jihočeská galerie, České Budějovice
• 2015 Vladimír Skrepl a Fraser Brocklehurst. Nová galerie, Praha
• 2016 Broučci. PLATO Ostrava
• 2016 Amor and Psycho. Galerie DSC, Praha
• 2018 Převrátila jsem oči v sloup. Galerie Kaple, Valašské Meziříčí
• 2021 Ante porta inferam. Karpuchina Gallery, Praha (s Václavem Stratilem) [10]
• 2022 Flashback. Kalina Gallery, Brno