Vladimír Meličko

Byl synem učitele a sbormistra Jána Melička (1846–1926). Maturoval na Vyšší obchodní škole v Martině. Během studií pomáhal otci při řízení Slovenského spevokolu. V roce 1912 vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na klavír u Josefa Procházky a skladbu u Karla Steckera. Po vypuknutí 1. světové války byl nucen studium přerušit, ale ihned po vzniku Československé republiky studium dokončil v kompoziční třídě Josefa Bohuslava Foerstra.

Po absolvování konzervatoře působil krátce v Prešově. Byl redaktorem Šarišského hlasu a úředníkem. Rovněž pořádal koncerty z vlastní tvorby. Publikoval články na hudební témata a recenze. Od roku 1922 pracoval v bratislavském Národním divadle. Nejprve byl tajemníkem družstva Slovenského národního divadla, později působil jako baletní a operní korepetitor a v roce 1938 se stal sbormistrem.

Své první skladby napsal ještě jako student. Komponoval převážně sbory, písně a klavírní skladby. Zamýšlenou operu podle Hájnikovy ženy Pavla Országha Hviezdoslava nikdy nedokončil. Mezi jinými zkomponoval:

• Slovenský brat (sbor na slova Andreje Sládkoviče)
• Slovenská rapsódia (klavír)
• Mazurka (klavír)
• Valčíky (klavír)
• Anča (melodram na text Pavla Országha Hviezdoslava)
• Opustěná, Jánošíkova smrt (písně)

• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha, s. 80

• Působení v Prešově
• Stručný životopis
• Vladimír Štefko: K počiatkom ochotníckej spevohry^{[nedostupný zdroj]}