Vladimír Kopecký (fyzik)

Vladimír Kopecký (* 3. srpna 1938 v Praze –17. září 2019 v Sedlčanech) byl český fyzik plazmatu.

RNDr. Vladimír Kopecký, DrSc.
Narození3. srpna 1938 (83 let)
Praha
Úmrtí17. září 2019
Sedlčany
PovoláníFyzik plazmatu
ZaměstnavatelÚstav fyziky plazmatu AV ČR
Partner(ka)Eva Kopecká
DětiRNDr. Vladimír Kopecký Jr., Ph.D.
RodičeMiloslav Kopecký
PříbuzníRNDr. Miloslav Kopecký, DrSc. (bratr) Václav Levý (prastrýc)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Dětství prožil spolu s bratrem Miloslavem Kopeckým v rodině knihkupce a nakladatele Miloslava Kopeckého a jeho ženy Marie (rozené Chodorové). Vystudoval teoretickou fyziku na Moskevské státní univerzitě v roce 1963.

Od roku 1963 pracoval v Ústavu fyziky plazmatu Československé akademie věd, v roce 1967 působil v Ústavu atomové energie I. V. Kurčatova v Moskvě. V letech 1972 až 1988 byl vedoucím oddělení vysokofrekvenčního ohřevu v tokamacích: v letech 1976–1977 se podílel na projektování a stavbě prvního československého tokamaku a posléze v letech 1984–1985 vedl projekt rekonstrukce tohoto tokamaku na tokamak CASTOR. V letech 1980 až 1990 působil v ústavu ve funkci zástupce ředitele. Od roku 1990 se v oddělení nízkoteplotního plazmatu věnoval výzkumu v oblasti plazmové chemie a plazmatronů pro technologické aplikace.

Vědecké ceny

Vladimír Kopecký získal Cenu Československé akademie věd (1984) a stříbrnou plaketu Československé akademie věd za zásluhy o rozvoj ve fyzikálních vědách (1988).

Publikační činnost

Autor a spoluautor více než 150 vědeckých prací převážně z oblasti výzkumu fyziky plazmatu, chemie plazmatu, teoretické fyziky a sluneční fyziky. Spoluautor monografie:

  • V. Kopecký, J. Preinhaelter: Linear mode conversion in an inhomogeneous magnetized plasma. Academia, Praha 1983.

Spoluautor jedné z nejcitovanějších[zdroj?] českých prací v oblasti fyziky plazmatu:

  • J. Preinhaelter, V. Kopecký: Penetration of high frequency waves into a weakly inhomogeneous magnetized plasma at oblique incidence and their transformation to Bernstein modes, J. of Plasma Physics 10 (1973), 1-12,

jejíž základní poznatky budí zájem v úvahách o ohřevu plazmatu v prvním termojaderném reaktoru ITER.

Napsal také mnoho populárně naučných článků do československých a českých časopisů (např. Československý časopis pro fyziku nebo Astropis), přednášek v televizi a rozhlase a též vědeckých scénářů k filmům o plazmatu.

Biografie
  • Pavel Kosatík a kol., editoři: Kdo je kdo – Česká republika, federální orgány ČSFR 91/92. Kdo je kdo, Praha 1991, str. 451.
  • Marek Němec a Michael Třeštík, editoři: Kdo je kdo v České republice 94/95. Modrý jezdec, Praha 1994, str. 272.
  • Karel Sedláček a Jan Tůma: Atom skrývá naději. Naše vojsko, Praha 1987, str. 252–257.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.