Citace

Citace není v češtině zcela jednoznačný termín. Nejčastěji se užívá ve smyslu uvedení použitého zdroje. ČSN ISO 690 citaci definuje jako „data, popisující informační zdroj nebo jeho část dostatečně přesně a podrobně pro identifikaci a umožnění jeho vyhledávání“.[1] V tomto smyslu se obecně používá termín bibliografická citace.

Ve scientometrii a též v odborných publikacích je citace formalizovaným odkazem na určitý výsledek, metodu, či myšlenku v jiné publikaci. Předpokládá se, že citovanost, tj. počet citací dané publikace za určité období, koreluje s důležitostí výsledků, proto je počet citací jedním z užívaných scientometrických parametrů. Citační index odborného článku je dán počtem prací v odborných vědeckých časopisech, které na daný článek odkazují.

V obecné češtině znamená citace také doslovné uvedení kratší části jiného textu či výroku. Pro doslovnou citaci (přímou citaci) je vhodnější termín citát. Citát má být doprovázen přesnou identifikací zdroje, z něhož výrok nebo text pochází (tj. bibliografickou citací).[2]

Delší souvislá část cizího textu se v odborných publikacích obvykle neuvádí. Přeformulování cizí myšlenky nebo obsahu vlastními slovy, tedy parafráze (někdy též nepřímá citace) musí být opatřeno bibliografickou citací zdroje, jinak by šlo o plagiátorství.[3]

Základní pravidla pro vytváření bibliografických citací stanoví ČSN ISO 690. Norma nepředepisuje konkrétní styl odkazu ani citace, požaduje pouze, aby byl v celém seznamu citací používán konzistentní systém interpunkce a typografie.