Vladimír Drápal (malíř)

Absolvoval Školu uměleckých řemesel v Brně (1938 – 1942) v ateliéru Emanuela Hrbka a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru Josefa Kaplického (1945 – 1949). V roce 1947 byl na studijním pobytu v Paříži. V letech 1974–1982 působil jako pedagog na Masarykově univerzitě v Brně, kde vychoval řadu výrazných uměleckých osobností.

Byl zakládajícím členem tvůrčí skupiny Profil 58 a Sdružení Q (od roku 1990). Zabýval se malbou, kresbou, grafikou, ale také keramickou, dřevěnou a bronzovou plastikou. Jeho sochařské realizace zdobí veřejná prostranství a budovy institucí (např. „Venuše“ u pavilonu Anthropos nebo reliéf „Dvojice“ v budově Ústavního soudu ČR). Dominantním námětem jeho děl byl člověk. Významné jsou zejména portrétní cykly vesničanů či série „Dvojic“ a „Venuší“, symbolizujících lidský rod. Oblíbeným tématem umělcovy tvorby byly také kresby a plastiky koní. V malířských, grafických i sochařských dílech volil tvarovou i barevnou nadsázku.

Zúčastnil se mnoha kolektivních výstav u ČR i v zahraničí, uspořádal desítky samostatných výstav v Brně a dalších místech ČR. Jeho dílo je zastoupeno mimo jiné ve sbírkách Moravské galerie, Muzea města Brna nebo Národní galerie v Praze a nachází se ve sbírkách mnoha evropských galerií.

Za celoživotní uměleckou a pedagogickou dráhu mu byla opakovaně udělena Cena města Brna, v roce 2011 získal Cenu Jihomoravského kraje a obdržel medaili Artis Bohemiae Amicis.

• 
  Tři Venuše – bronz
• 
  Dřevěné plastiky Venuše a Kohout
• 
  Dvojice – bronz
• 
  Hlava muže – keramika