Vladimír Škoda

Původním vzděláním soustružník-frézař. V roce 1967 se neúspěšně hlásil na Akademii výtvarných umění v Praze. V srpnu 1968 emigroval do Francie. Ve stejném roce získal stipendium na filozofické fakultě v Grenoblu a současně byl i posluchačem École des Arts Décoratifs. V roce 1969 studoval des Beaux Arts v Paříži u Georgese Jeanclose, Pierra Carrona, Roberta Couturiera. Jako profesor působil v institucích École d'Art v Le Havre a École d'Art v Marseille. Od roku 1991 vystavuje i v České republice.

Celoživotní inspirací a filozofií je badatelská činnost Jana Keplera. Fascinace kosmem se odráží ve většině tvorby, jejímž základem je paralela vesmíru.[1] Na základě pocitů a prožitků z geometrie a matematiky formuje tvar kompozic. Divákům, tak umožňuje odhalit nezvyklé pohledy na vnitřní i vnější „svět“ vesmírného prostoru.

Základním materiálem je převážně kov. Pro dokonalost a originalitu používá i neobvyklé metody metalurgického zpracování. Nejoblíbenějším tvarem je koule, o nejrůznějších velikostech, ze kterých sestavuje nahodilé „vesmírné instalace“.[2]

• Konstelace, Rudolfinum, Praha (1995)
• Transparence, Itinéraires, FRAC Alsace, Bernstein (2004)
• Vladimir Skoda, Art Contemporain, Thiers (2005)
• Clément Borderie et Vladimir Skoda, Galerie municipale, Vitry-sur-Seine (2005)
• Specchio del Tempo, Spoleto Golf, Galleria civica d'Arte moderna, Basilica di S. Salvatore (2006)
• Le noir est une couleur, Fondation Maeght, Saint Paul de Vence (2006)
• Quatrième dimention/Čtvrtý rozměr, Národní galerie, Praha (2007)
• Miroirs du temps, Galerie AL/MA, Montpellier (2010)
• Parallèles dans l'espace-temps, Galerie Baudoin Lebon, Paříž (2011)
• Negativ – pozitiv, AP Atelier, Praha (2012)

• Europäische dialog, Museum Bochum, Bochum (1991)
• Cosmos, Musée des Beaux Arts, Montreal (1999)
• Cosmos, Palazzo Grasi, Benátky(2000)
• La fin du livre, Institut franco-japonais, Tokio (2001)
• Fiac, Galerie Baduoin-Lebon, Paříž (2002)