Vlčetínec

Osada Vlčetínec se nazývala ve starších dobách Vlčetín a vznikla asi ve 13. století. První zmínka o ní je roku 1359, tenkrát držel Kamenici, a tedy i obec Vlčetín Dobeš z Bechyně. V Kamenici k oslavě Václava II. a dcery jeho Elišky založil špitál, čili dům chudých. Na jeho vydržování přikázal příjmy ze vsi Vlčetína.

Po vymření rodu pánů z Bechyně roku 1389, patřilo kamenické panství – i obec Vlčetín – pánům z Ústí, potom pánům ze Stráže, později pánům ze Šternberka, koncem 15. století koupili panství rytíři z Leskovce, po nichž přišli rytíři Malovcové z Malvic (roku 1549 je ves Vlčetín spolu s ostatním kamenickým panstvím jmenována přímo jako majetek Malovců).

Roku 1618 v době stavovského povstání proti králi Ferdidnandovi II. patřil Vlčetín Zikmundu Matěji Vencelíkovi z Vrchovišť, majiteli kamenického panství. Tomu byl pro účast na povstání vzat všechen majetek a roku 1623 prodán – tj. město a zámek Kamenice, město Černovice a 27 vesnic, včetně Vlčetína – Španělu Jindřichu Paradysovi z Eskavie. Ten ale zemřel roku 1638 bez vlastních dědiců a jeho statky byly rozděleny na dva díly. Jeden díl – Černovice, v něm i ves Vlčetín, zdědil Martin Jindřich Paradys z Eskavie.

Pozdější majitelé panství Kamenice, ke kterému patřil i Vlčetínec, se po sobě rychle střídali. Roku 1799 to byl Jan Nádherný, roku 1806 Jan Josef Rilke, roku 1821 Eugen Vratislav z Mitrovic, roku 1825 Jan Kaňka. Roku 1831 koupil panství Kamenice Jan Jindřich, svobodný pán z Geymüller, v jehož rodě trval až do roku 1848, kdy byla zrušena robota, rolníci se stali svobodnými a obce svéprávnými (jak zaznamenal 1. srpna 1929 řídící učitel Karel Tikal).[3]

Památná lípa

• Ve vsi se nacházejí tři křížky – dva na jihozápadě a jeden v centru.
• Na návsi stojí zrekonstruovaná kaple se zvoničkou.
• U stavení čp. 12 rostly dvě lípy a olše – památné stromy č. 102925 dle AOPK. Jedna z lip byla poražena.

• Vlčetínec
• 
  Zastávka autobusu
• 
  Křížek
• 
  Rybník
• 
  Hřiště
• 
  Požární zbrojnice
• 
  Hospoda
• 
  Začátek obce
• 
  Stavení čp. 14